Nemocniční kazajka - čtenářská povídka

Nemocniční kazajka

No byl jsem požádán, abych napsal něco o této vymoženosti naší civilizace.

Nepovažuji to za příšernou věc ani hračku. Pokud jí podlehnete, tak bez ní dál v životě nepůjdete.

To všechno chápe pouze jenom člověk, který si vyzkouší dobrovolně svěrací kazajku s někým, kterému důvěřuje a vloží mu do rukou tuto velkou Pandořinu skříňku.

Vše začalo sázkou s jednou mojí kamarádkou. Měl jsem za úkol někde splašit pravou nemocniční kazajku, kterou potom mohu navléknout na její tělo. To byla lákavá představa pro někoho, kdo ji měl rád, ale přitom byl dlouholetý kamarád. Trvalo to nějaký čas, který jsem potřeboval na odvahu požádat jisté zařízení o její odprodej. Nevěděl jsem, že tím okamžikem dostane můj život jinou (třetí) dimenzi. Trvalo delší dobu po dodání kazajky, než se podařilo uskutečnit obléknutí kazajky na její tělo. Tu dobu jsem vyplnil tím, že jsem svojí tehdejší přítelkyni kazajku navléknul (ten stejný den co došla poštou). Následovalo lechtání, i když byla moc velká a né zrovna dokonalá ohledně znehybnění. Na to jsem došel, jak jsem ji obléknul na její tělo. Nemocniční kazajka nemá spodní popruhy, a proto lze jí přetáhnout přes hlavu. To jsem byl docela nahraný a nevěděl jsem co s tím. Po vyproštění těla přítelkyně jsem kazajku jako chlap nechal obléct na své tělo. Z důvodu předešlé hry s přítelkyní jsem byl nahý a na kůži jsem ucítil hrubé plátno. Kazajka byla také z nějakého skladu prádla a tím jsem zaregistroval i dalším smyslem podivuhodnou vůni. Bylo to děsivé a přitom úžasné. Kazajka se posunovala po mém těle, a přitom skoro jemně depilovala kůži a tak najednou nádherně voněla. Skoro jsem nevnímal pokusy o lechtání a sem tam i laskání partnerky. Najednou člověk zjistil, že se něco děje jiného, a přitom tak příjemného. Na oblečené části těla se rozlévalo krásné teplo, které se odráželo od kazajky a vracelo se do mého těla. No nebudu to dál okecávat a přímo řeknu, že jsem došel k uspokojení. Partnerka ji už nepoužila a pokračovala v tom, co měla ráda. Byla to velká škoda, protože jsem to chtěl zažít znovu. Než jsem se dočkal dohodnutého termínu s kamarádkou a splnění sázky, tak jsem uvažoval jak vyřešit problém vyproštění přes hlavu. Nakonec jsem vzal popruh a protáhnul jej přes kapsu na přední straně a v zadní části přivázal ke spoji dvou tkanic. Každou minutu, když jsem jel ke kamarádce, tak jsem počítal a uvažoval, co se stane. Byl jsem kamarád už od dětství a měl jsem jí strašně moc rád. Dokonce jsem si podle ní hledal holku pro život. Najednou jsem stál před jejím domem a chtěl jsem dovnitř. Zvonek zazvonil a za pár sekund tam stála. Jenom mrkla a řekla: „Naši nejsou doma a máme na splnění sázky dost času“. Moje srdce se zastavilo a nohy nechtějí poslouchat. Vzala mne za ruku a jdeme do jejího království. Byl to pokojíček až pod střechou. Nachystala i pohoštění a úsměvy nejenom na přivítanou. Čekala, že vytáhnu okamžitě kazajku a obleču ji na její tělo. Šla jenom do trička a krátkých kraťásků. Já jsem šáhnul do žebradla a vytáhnul jsem pouze šátek. Udiveně se podívala přímo do oči a tázavě se zadívala Proč? . Trochu jsem si zahrál na tajemného a řekl „překvapení“. Nechtěl jsem, aby viděla hned kazajku. Přesto si klekla na svoji postel a nechala si zavázat oči šátkem. Vše působilo bezpečně, asi z důvodu, že se přece jenom známe delší dobu. Jak byl šátek na místě, tak následovalo vytažení kazajky a nastalo to pravé napětí. Nechal jsem nejdřív její tvář ochutnat hrubost kazajky a tím pádem i ucítila vůni. Pracovala v tu dobu ve zdravotnictví a tak ji znala docela dobře. Dotek způsobil lehounké zvednutí chloupků na jejich rukou. Tak jsem mohl začít s nasazováním kazajky. Nejdřív jsem jí přikázal, aby dala ruce před sebe. Natáhnul jsem jí na obě ruce současně kazajku, až jsem narazil na její hrudník. Musel jsem se přesunout za její záda, abych mohl zadní stranu postupně zajistit tkanicí. Kazajka se na zadní straně stahuje jako korzet, a proto tato část byla nejnáročnější na zručnost a čas. Po ukončení na spodní straně kazajky jsem si nechal mezeru pro popruh, který připojím jako poslední. Jako další krok jsem jí přikázal, aby uvolnila ruce a Já je mohl protáhnout přední kapsou do kříže a tím zajistit na přední straně protažení rukou přes tuto kapsu (tunelem). Tímto způsobem zabezpečíte ruce na přední spodní straně kazajky v jedné poloze.  Vše jsem prováděl ze zadní části těla a netrvalo to ani jednu minutu. Na zadní části kazajky jsem popruhy od rukávů zajistil sukem a popruhy ještě protáhnul na přední stranu a zavázal nad lokty. Tím jsem měl zajištěné ruce na třech místech. Posledním krokem bylo protáhnout popruhy přes pření kapsu na ruce, rozkrok a zajistil vzadu dole u tkanic. Tím bylo vše dokonáno a mohl bych si dělat, co uznám za vhodné. Přesto všechno jsem ji pohladil po tváři a řekl, zda se chce podívat na sebe do zrcadla. Chtěla všechno vidět, a proto jsem jí sundal šátek. Přesto jsem toužil po co možno nejdelším okamžiku její slepoty a Já bych se mohl dívat na tu krásu. Co bylo vevnitř v mém těle, se nedalo popsat i když bych raději do kazajky se sám nechal uvěznit. Rozvázal jsem šátek a nechal ji trochu rozkoukat. Jak se chtěla zvednout, tak zjistila svoji bezmoc se postavit. Bylo to rozkošné, jak se snaží vstát z postele. Nakonec jsem jí jako gentleman pomohl na nohy. Šla před zrcadlo a tak se prohlížela ze všech stran. Byla spokojená a konstatovala, že jsem vyhrál sázku. Já ji oznámil, že jsem to věděl ve chvilce, kdy došla poštou. Poté došla za mnou, že ji svědí nos a potřebuje pomoc. Sama se posadila na okraj postele Já jsem ji lehounce poškrábal na nose. Potom ještě chtěla napít připravené šťávy a následně chtěla rozvázat. To jsem moc nechtěl, aby vše skončilo moc brzo. Tak jsem ji trochu polechtal a se smíchem spadla na postel mezi plyšáky. Na nic jsem nečekal a lechtal jí dál. Smála se, jak to uměla jsem ona a Já nepřestával. Házela sebou a najednou jsem klečel na posteli a ona byla mezi nohama zapasovaná hrudníkem. Nechtěl jsem, aby použila nohy, a proto jsem vzal použitý šátek na oči a svázal nohy v kotnících. Když jsem se otočil zpátky, abych mohl lechtat, tak se to stalo. Najednou se naše oči spojují a Já bych ji rád přitisknul rty na její. Hlava to nebrala „ byla to přece kamarádka“. Tenkrát jsem poznal, že jsem celou dobu chtěl jenom ji a žádnou jinou. Byla to taková rána, že jsem se zmohl pouze na jedinou věc. Řekl jsem jenom „Tak a teď se zkus dostat z kazajky“. Byl jsem opravdu hodně vyplašený. No a jak to dopadlo? Kazajka byla XL a kamarádka měřila 162cm. Dostala se z kazajky za pár minut, i když se přitom zapotila i tam dole. Po rozdýchání velkého snažení se dostat z kazajky se rozhodla, že musím si to otestovat také. Samozřejmě nevěděla, že jsem si ji už otestoval někdy před tím. Protože je pomstychtivá, také použila šátek přes oči.  Na moje tělo se kazajka oblékala o dost jinak. Nebylo potřeba tolik stahovat tkanice a docela dobře seděla na každém kousku těla. Jediný rozdíl od předchozího zkoušení na mém těle, že to muselo být na tričko a rifle. To trochu kazilo dojem z kazajky, ale dokázal jsem si to i tak užívat, jak se snažila co nejvíce utahovat tkanice i popruhy spojené s rukávy. Potom protáhla přes rozkrok i popruhy a upevnila je za popruhy rukávů. Nic jsem neviděla, a proto jsem sebou trochu trhnul, když zavrzala skříň. Všechno došlo až při tom, kdy mě donutila si lehnout na břicho a na překřížené ruce. Hned mě svázala vlastním šátkem nohy za kotníky a dalším šátkem přes kolena. Když jsem chtěl něco říct, tak jsem dostal něco z připraveného jídla. Potom začalo „peklo“, protože pošeptala jednomu bezmocnému, že byla z toho zlobení celá zpocená až mokrá. Lechtala a lechtat nepřestávala. Jak jsem sebou házel, tak spadnul šátek z očí. Zase jsem viděl, jak její oči jsou krásné a touží něco provádět. Já měl tělo v jednom ohni, a přitom jsem chtěl zůstat co nejdéle v kazajce. Také mne napadlo, zda bych chtěla mě. Nádherná bezmoc, a přitom si užít s tou nejkrásnější holkou co znám už mnoho let. Bohužel se zalekla stejně, jako Já. Jenom se snažila ještě trochu lechtat a zlobit. Poté jsem se snažil dostat z kazajky, ale musel jsem „potupně“ požádat o její pomoc. Chtěl jsem jí to ještě oplatit a snad i něco víc. Tak jsem nechal ušít na menší postavu dokonalou kazajku, ale to je jiný příběh. Z těchto dvou zážitků jsem si vybudoval nevratný návyk na svěrací kazajky tj. pocity z dalších kazajek jsou kouzelnější a kouzelnější. Poprvé to ale bylo nejkrásnější, nejkouzelnější a nejnáročnější.                                     

Nemocniční kazajka 2. Část

Nebylo vůbec snadné přestat uvažovat, co mám dělat. Neustále jsem měl před očima ty krásné oči a cítil pocit bezmoci a přitom bezpečí. Je to tak, protože jsem necítil jenom touhu po uvěznění v kazajce, ale hlavně být ovládán. Udělat pro svoji kamarádku co si bude přát.

 Úkol, který jsem si dal?

No přece nechat ušít kazajku a dostat ji na její tělo. No asi na její tělo a následně se nechat uvěznit sám.

To co jsem si přece vzal, bylo docela náročné a také docela složité. Na internetu jsem hledal hodně pevnou a přece jenom propracovanou kazajku. Našel jsem si na jednom americkém serveru krásnou a tak propracovanou, až jsem se bál. První dojem z fotky byl úžasný a přitom měl nádech bezmoci i krásy. Kazajka, byla celá krásně bílá a kolem jejího obvodu nádherně široké popruhy s velkou sponou včetně kroužků. Byla jednak celá propletená popruhy, ale také se dala uvázat za kroužky na postel. Tak dokonale propracované dílo jsem musel nechat ušít za každou cenu.

No ušít, ale z čeho?

Chtělo to zajistit látku, která bude pevná a přitom prodyšná. To nebyl zas takový problém, protože jsem koupil pevnější režné plátno v obchodě. Ohledně popruhů, tak to jsem nakupoval u stejného prodejce. Ovšem přezky a D kroužky ne. Musel jsem zajít do brašnářství a požádat o tento druh. Nakonec jsem vše zajistil v rodném městě.

Nákup tedy zněl:

- 2 bm plátna

- 20 m popruhu

- 6 ks spon

- 4 ks D kroužků

Nákup byl tedy dokončen a šel jsem hledat švadlenu, která tu kazajku ušije J

No hledat, tak to bylo asi docela nadlidský výkon se jenom zeptat.

Měl jsem štěstí hned na podruhé a švadlena souhlasila. Jak jsem donesl vše, co bylo potřeba včetně fotek, tak se nejdřív zadívala na fotky a poté na mne. Neměla ani tušení do čeho vlastně jde a Já také ne. Pokrčila rameny a zeptala se ještě jednou na rozměry, které potřebovala na ušití něčeho tak bláznivého. Předběžná cena, byla za ušití 1000,- Kč. Podle pohledu jsem zjistil, že to bude větší částka. Čekal jsem asi 5 dlouhých dní, než zavolá a řekne hotovo. Telefon zazvonil a na mobilu svítilo její číslo. Zvednul jsem telefon a na druhé straně telefonu se ozvalo: Máte to hotové, ale musela jsem ještě dokoupit 10m popruhů a měla jsem si víc práce. Přineste za ušití plus materiál 2400,-korun. Jenom jsem stihnul říct, že dojedu odpoledne po práci a zavěsila. Po dvou minutách jsem to teprve rozdýchal a začal uvažovat, co vlastně řekla. Proč by potřebovala 30metrů popruhu na kazajku ??? Co tam tak dlouho šila a proč chce dvojnásobek ? 

 Den utíkal pomalu a Já si neustále nadával.

Pokládal jsem si snad mockrát stejnou otázku: Stojí to vůbec za to ?

Vybral jsem peníze z bankomatu a jel jsem za ní v dohodnutou dobu. Stál jsem před jejím domem přesně. Rychle jsem zazvonil a čekal, co to vytvořila z těch fotek a proč spotřebovala tolik materiálu.    

Zavedla mne do pokoje, kde byl šicí stroj a na vedlejším stole ležela. No jenom se tak válela a vypadala divně. To byl bohužel jenom můj dojem a vzápětí se vše změnilo. Vzala ji do rukou a začala ukazovat detaily na fotkách. Začala u látky, kterou jsem dodal. Látky bylo málo, ale nakonec vyšla. Také jsem koupil trochu špatnou a málo pevnou. Proto do každého švu všívala popruh, aby ji udělala pevnější. Prošívala nejenom látku, ale i navzájem proplétající popruhy. Vytvořila tak dokonalou síť z popruhů, a přitom byla vidět jenom látka.  Popruhy na povrchu kazajky, tam kde je oko zahlédlo, tak všechny okraje obšila. Dírky pro uchycení přezky obšívala dokonce ručně. Každý rukáv kazajky prošila na celou délku s popruhem a na konci jej pro jistotu zašila dovnitř vytvořenou smyčkou. Kolem krku udělal úchyty stejné, jako se používají na pásek ( tedy řemen na kalhotách). Do této části připravila něco jako obojek. Musel jsem se přiznat švadleně, že je to opravdu krásná práce a že jsem velice spokojený. Ona jenom řekla, že další šít už nebude (to ovšem netušila, že ještě jednu ušije).

Dostal jsem od ní dvě tašky, které naplnila kazajkou a pozůstatky z látky a kousky popruhů.

Odjel jsem domu, ale nemohl jsem to vydržet a zavolal hned kamarádce. Telefon sice zvonil, ale nikdo to nevzal. Dojel jsem domů a hned se pustil do prozkoumání svěrací kazajky. Ta opravdu byla dokonalá, a přitom ze začátku tak nevinná hračka.

Vzal jsem ramínko a nasadil na ni kazajku. Na začátku jsem musel trochu dávat pozor, co vlastně dělám, protože jsem musel dávat popruhy do správné polohy. Zapnul jsem zadní část kazajky na tři přezky. Vzal jsem popruhy, které mají procházet rozkrokem daného „pacienta“ a končí v zadní části zapnutím na přezku. No nádhera, protože popruhy jsou zašité přes celou kazajku kolem krku a za záda. To znamenalo jediné „ po zapnutí těchto dvou popruhů tělo je svázané proti vysvobození přes hlavu i přes rozkrok. Popruh všitý do rukávů se zapínal v zadní části kazajky. To bych ovšem předběhl vše, co znáte o kazajkách. Popruh našitý středem kazajky měl oko pro ruce, které se v tomto místě překříží a následně se vsunou už po jedné ruce do bočních popruhů. Boční popruhy jsou našité přímo na bočních švech kazajky. To je šikovná švadlena …prošlo jen tak mojí hlavou. Takže ruce budou držet ve třech bodech a vzadu zase zajištěné přezkou. No zapomněl jsem říct, že každá přezka je 5 cm široká a vypadá už na pohled hodně pevně. Měl jsem tedy kazajku zajištěnou na všech místech a následovala obhlídka celého díla. Kroužky jsou všívané také do popruhů a dají se využít na přivázání těla k postýlce.

Najednou zazvonil telefon. Jako by to tušila moje kamarádka, že se dívám na tu krásu. Ozvalo se ze sluchátka „Ahoj co jsi potřeboval?“. Jediné co jsem stihnul, tak se zeptat na její příjezd z Brna. Odpověděla, že tento týden dojede a bude sama celou sobotu. Rodiče odjedou za tetou a vrátí se až další den. Nemá tedy v sobotu zatím žádný program a otázka sama vyvstala „Zda dojedu“. Souhlasil jsem a na rozloučenou jsem jí naznačil, že něco dovezu.    

Od toho telefonátu snad ručička na každých hodinách přestala fungovat. Každá minuta trvala hodinu a hodina snad den. Přežil jsem další 3 roky, tedy 3 dny jako na trní.

Kazajku jsem každý den prohlížel a neustále si opakoval, co mohu udělat s takto oblečenou kamarádkou. Co bude dělat ona semnou a znova a znova.  

Nastala sobota a Já měl jediný úkol. Rozepnout celou kazajku a poskládat do batohu. Další krok, byl skočit na kolo a rychle ke kamarádce.

Nemohl jsem se dočkat, až zazvoním u jejich dveří. Je to tady zas, ale tentokrát už tuším, co se bude odehrávat za dveřmi jejího pokoje. Musel jsem to trochu zbrzdit a tak jsem uvítal její pohoštění v kuchyni. Usmála se a řekla „Co jsi přinesl?“

Odpověď byla trochu ostýchavá. Donesl jsem něco, abych mohl dokonale splnit sázku. Dívala se trochu vyjeveně, a potom řekla „Už jsi ji vyhrál!“. Já se nedal a podotknul jsem „ Ale dnes mám něco lepšího!“

Můžeme jít prosím zase do tvého pokoje? Odpověď zněla „ANO“. Vše bylo jasné a po rychlém dopití sklenice se zvedla. Byl to jasný signál, že jdeme na to.

V jejím pokojíčku jsem vzal šátek ze židle a chtěl jí ho zavázat přes oči. Podívala se na šátek a zavrtěla hlavou, že ho nechce. Chtěla by poznat tu kazajku ještě před nasazením. Souhlasil jsem a odložil šátek na psací stůl. Vzal jsem batoh a začal pomalu vytahovat kazajku na světlo. Při vytahování kovové spony a kroužky o sebe cinknutím upozorní na jejich přítomnost.

Stačil jí pohled na kazajku ve složeném stavu a dostala chuť ji obléct na moje tělo. Já trval na tom, že je pro ni, a proto musí nejdřív otestovat její velikost sama. Upozorňoval jsem na složitost oblékání a to byl další důvod, proč musí obléknout tuto hračku nejdřív obdarovaná. Oblékání, bylo sice jednoduché a s její pomocí i docela rychlé.

……………………………………………………………………….

Nemocniční kazajka 3. Část

Takže jsme u oblékání kazajky……..

Sednula si na postel a čekala, co bude. Nejdřív jsem její tělo zamotal do látky s popruhy, kterých si prozatím nevšimla. Nechal jsem jí prozatím volnost rukou i celkově kazajky. Cítila se v pohodě a neměla důvod nevěřit svému statnému ošetřovateli. Prvním krokem, bylo utažení třech popruhů na zádech. První popruh byl kolem krku, který jsem neutahoval moc. Druhý popruh je v úrovni spodní části lopatek, ten jsem přitáhnul na maximální možnou délku. Třetí popruh je v úrovni ledvin, tak ten jsem utáhnul stejně jako kolem krku. Prozatím to bylo podle jejich slov v pohodě. Na další popruhy jsem ji musel lehce nadzvednout a protáhnou jejím rozkrokem dva popruhy směrem dozadu. Po protažení popruhů jsem je upevnil do spon a zajistil. Chtěl jsem, aby se kazajka narovnala a dostala potřebný tvar jejího těla. Zvednul jsem ji a začal utahovat znovu všechny popruhy. Jak jsem napnul popruhy vedoucí mezi nohama, tak se kazajka narovnala po celé délce. Protože se posunul spodní okraj kazajky, tak jsem povolil popruh a následně utáhnul. Jak jsem poodstoupil od jejího těla, tak jsem pozoroval vyrýsované její tělo a lehce znázorněné všechny popruhy.

Měla už jenom volné ruce, ale tehdy jsem poznal, že má trochu strach z pevnosti této kajky. Pohladil jsem jí po tváři a usmál se trochu. Zvedla ruce a naznačila další děj. Vzal jsem jí ruce zabalené bezpečně v zašitých rukávech a pomalu je vložil do předního popruhu na středu kazajky. Po překřížení rukou jsem postupně protáhnul levou ruku do pravého popruhu na boku kazajky a pravou ruku do levého popruhu na druhém boku. Teď už stačilo jenom obě ruce spojit za zády a pořádně utáhnou. Bylo to dokonalé a přitom nebezpečně krásné. Ještě jsem objevil, že se dá popruh od rukou pruhy vedoucí přes rozkrok.

Bylo to tak nádherné, že jsem na moment zůstal hledět jako překrásně zabalený dárek. Stačilo jenom chtít a mohl jsem ji zneužít, jak bych chtěl. Tedy hrudník pouze na dotek a trochu vadil obojek kolem krku udělaný z popruhu. 

Nechal jsem ji v kazajce trochu vypotit, ale nemoc dlouho. Nechtěl jsem, aby chtěla hned ven z tak nádherného vězení. Začal jsem jí zase lechtat a upřímně řečeno lechtání ji dohánělo k šíleným stavům znovu. Po delším lechtání začala prosit o trochu vody, že jí je trochu horko a nemůže to jinak uchladit.

Když byla dostatečně zpocená, tak jsem chtěl její místo nahradit Já. Začal jsem jí rozvazovat a bylo to docela rychlé. Pouze při rozepnutí popruhů a vytažení z rozkroku jsem ucítil hodně propocený popruh.

Odplata, byla docela rychlá. Oblékla na moje tělo kazajku a začala ji utahovat. No měla menší sílu, ale i tak to bylo dostatečně pevné vězení. Popruhy jsou opravdu přišité do sebe a tvoří neproniknutelnou síť. Najednou jsem zase byl ve světě zaslíbeném. Tentokrát to bylo ještě lepší, než posledně a nedokázal jsem odolávat nutkání chlapů. Snad dělala, že si toho nevšimla anebo nechtěla. Začala mne lechtat pohrávat si s bezpečně uvězněným tělem. Trvalo to jenom moment najednou to všechno skončilo…………..

Netuším, co se stalo, ale najednou jsem stál před domem a bylo loučení. Snad jsem upadnul do bezvědomí nebo transu. Prostě co je krásné, tak je moc krátké. Byl jsem tam podle hodinek kolem 2 hodin. Po nějaké době nastala dohoda, že budeme spolu chodit a porušíme dlouholeté přátelství. Naše láska trvala přesně 14 dní a poté skončilo přátelství navěky.

Já jsem dokonce nechal ušít třetí kazajku. Ta ovšem byla dokončená až za dva měsíce. Byla i těžší než ta druhá. Byla z 3x silnějšího materiálu (také režné plátno, ale tloušťka úplně jiná a pevnost také).

Ovšem poslední kazajka čeká na jinou holku, která bude chtít skončit v ní. Řekl jsem si, že bude použita, až nějaká holka zatoužit po pevném uvěznění tak krásném a přitom zavrhovaném prostředku jako je SVĚRACÍ KAZAJKA.

 Autor Okov