Reálná selfbondage s časovými zámky

Rád bych se podělil o praktické poznatky s časovým zámkem. Doposud jsem časový zámek j poměrně dlouho dobu využíval k uzamykání klíčů od pásu cudnosti Carrara design. Jak jsem to provedl? Celkem jednoduše. Klíč od pásu cudnosti jsem si zamkl v koupelně přes lanko časového zámku k žebříku topení někde v horní polovině. Tím jsem si znemožnil, abych se dostal pásem do dosahu klíče a trpělivě jsem musel počkat až uplyne časový interval. Zámek fungoval k naprosté spokojenosti.

Po tomto uvěření a využití jsem si říkal, že bych s ním mohl začít provozovat i reálnou selfbondage. Samozřejmě jsem se nechtěl spoléhat na jediný zámek, který může selhat. Sice může fungovat spolehlivě, ale taky nemusí. S tím se musí reálně kalkulovat. Proto jsem si objednal další dva stejné zámky. Když mi po delším čase přišly, tak jsem si uvědomil, že doma nemám žádná pouta na ruce a nohy :-) Proto jsem znovu na aliexpressu objednal sadu pout na ruce, nohy a i krk. Opět po dlouhém čekání sada pout dorazila. Kvalita… Asi dobrá, jen ten materiál, poctivá plastová koženka… No, ne, že by to bylo něco nepříjemného, to určitě ne, ale pravá kůže to opravdu není. Ale zase na druhou stranu, jsou zcela funkční, i docela příjemné na nošení díky měkkému polstrování a hlavně za pár kaček.

Takže jsem si zrealizoval selfbondage, o které jsem v podstatě snil ve svých teenagerovských letech. Tehdy jsem se často přivazoval na noc za ruce a nohy k posteli. Ale vždy tam chyběla ta časová nedobrovolnost. Nyní jsem si tedy pomocí provazů a karabinek připevnil k posteli pouta na nohy. To stejné s obojkem, která jsem zase pomocí provazů a karabinek zafixoval do boků i do čela postele. U těchto pout nebylo třeba dělat nějaká zabezpečení, abych je nemohl rozdělat, protože pokud jsem měl zabezpečené ruce, tak jsem nebyl schopen si je uvolnit. Pro upevnění rukou jsem si přichystal opět provazy, ale tak, aby v dosahu rukou nebyl žádný rozebíratelný spoj, žádný uzlík nebo karabinka.

Nyní jsem začal s realizací. Sedl jsem si na postel a utáhl pouta kolem nohou. Lehl jsem si a utáhl kolem krku obojek. Samozřejmě, že nijak intenzivně, mám se rád. Už teď to byl zajímavý pocit. Cítil jsem, jak jsem přes upevněné a roztažené nohy a obojek pevně fixován k posteli. Ruce sice zůstávaly volné, ale s tělem už jsem nebyl výrazně schopen pohnout. Po chvilce ležení jsem si na rukou utáhl kožená pouta. K levému provozu připraveného pro pouta na ruce jsem upevnil jeden z časových zámků, nastavil ho na tři hodiny jako pojistku a uzamkl. K oběma poutům jsem si nachystal časové zámky, napoprvé nastavené jen na jednu hodinu. Jako poslední pojistku jsem si nachystal k pravé ruce nůž na nouzové přeříznutí provazu. Lanko od levého zámku jsem protáhl přes lanko již uzamknutého zámku nastaveného na tři hodiny. Tím jsem měl zabezpečeno, že pro odemknutí mi stačí, aby otevřel jeden nebo druhý zámek. Časový zámek na pravé ruce jsem provlékl přes očko pravého provazu.

Vyzkoušel jsem, jestli skutečně nejsem schopen dosáhnout na nic, co by mě bylo schopno uvolnit z mé bondáže. Nic jsem nenašel a zůstal jsem chvíli ležet, jestli se neobjeví náhodou nějaký jiný problém. Nic nového, takových chvil, kdy jsem si představoval s využitím různých pout, jaké by to bylo, jsem zažil mnoho. Když se po asi pěti minutách nic nedělo, odhodlal jsem se k reálnému uzamčení. Na obou zámcích jsem zmáčkl startovací tlačítka. Oba zámky začaly s pípáním odpočítávat posledních 5 sekund, kdy jsem měl možnost si vše naposled rozmyslet. Byl jsem naprosto vzrušen, adrenalin a tep stoupal. Oba zámky zavrněly a uzamkly se. Najednou to bylo jiné, uvědomoval jsem si, že už to není na mé vůli, jestli zůstanu ležet nebo ne. Že už nemám na výběr, jak si lehnu, ale všech pět pout mě budu držet na místě. A bud čekat, jestli se zámky otevřou. Doufal jsem, že snad ano. Stačil by jeden ze tří… Za chvíli přišla malinká krize. Začalo mě děsně svědit pravé obočí. Zcela podvědomě jsem se chtěl podrbat. A ouha, pravá ruka narazila na pevné držení. Vzápětí stejně podvědomě vyrazila směrem nahoru i levá ruka. A stejně tvrdě narazila. A úplně stejně selhala možnost se posadit a dostat naopak hlavu k rukám. To bylo další poznání vlastní momentální bezmocnosti… Pak už následoval jen krátký spánek s občasným přerušením z důvodu reálného omezení některého z pout.

Oba časové zámky zapípaly. Vymáčkl jsem jejich tlačítka a uvolnil pouta od provozů. Následovalo sundání pout z rukou. Po rozepnutí obojku jsem byl schopen si protáhnout záda ze strnulé polohy. Pak už jen uvolnění nohou a klidné dospání zbytku noci.

Musím říci, že to byl velmi pěkný zážitek a s funkcí zámků jsem byl velmi spokojen. Mimo jiné jsem před časem našel jednu jejich zajímavou funkci. Při nízkém nabití baterie se jednak rozbliká displej, ale pokud i přesto odstartujete funkci uzamčení, tak se zámek zase hned otevře.