Ve svěrací kazajce na maškarní bál

Při nedávné brouzdání na webu jsem na jedné BDSM na skutečné zážitky s použitím svěrací kazajky na veřejnosti. Šlo o návštěvu dvou přítelkyň se svými partnery maškarních plesů ve svěracích kazajkách. Obě dvě mají zálibu ve v omezujících kožených pomůckách. Přikládám k počtení překlad diskuze a zážitky jedné z nich, reakce ostatních jsou zestručněny do podoby otázek.

V sobotu a včera jsme šli s našimi partnery na maškarním bále. Oni byli oblečeni do bílého doktorského oblečení a my do našich kožených svěracích kazajek. Dostávali jsme hloupé otázky, ale nesměli jsme odpovídat, jinak by nám hoši dali roubíky. Oni by to určitě udělali a tak jsme raději zůstaly němé. Šli jsme také s našimi přáteli tancovat. Při tom nám bylo dost teplo v našich uzavřených kazajkách. Byl to bláznivý pocit muset být celý večer takto na veřejnosti. Doma to také není příjemné, ale je to jiné jak na karnevalu. Tuto možnost využívají naší partneři každý rok. Dnes večer to bylo právě tak.

Nemáš problémy s rameny po tak dlouhé době? Nebo nejsi tak silně stažená?

Nejprve mám kazajku volně. Pokud nedělám, co můj přítel chce, tak mi kazajku brutálně sešněruje. Pak mi ji samozřejmě povolí, ale nikdy nevím, jak dlouho to bude trvat. Do té doby je to pro mne ne zrovna veselé. A teplo je mi velmi rychle. Ale na to on nebere ohledy. S dalším ukázáním se na veřejnosti musím ale zase rok počkat. Nebo půjdeme ven v ponču a to všechno zakryje.

V úterý jsme šli ještě jednou na maškarním plese a bylo to ještě o něco více vysilující. Nechtěli jsme zůstat na půl cesty. A kvůli tomu, jak řekli "vzpurnosti" (nevím, co bylo vzpurného), jsme dostali pod svěrací kazajky naše vysoké korzety. Dvakrát nám cizí holky daly roubík. Nikdo je k tomu nemusel obzvlášť přemlouvat. Navíc ještě k tomu samému přemlouvali své hochy. Mnohé z nich nám chtěly ještě dotáhnout svěrací kazajky, protože jim přišly volné. Kupodivu častěji nám holky dotahovaly kazajku o nějakou tu dírku než chlapci. Má někdo vysvětlení proto, proč to ženy dělají?

Cizí muži by nás raději byli raději pustili. To ovšem naši přátelé dovolili. Škoda, ten tlak byl enormní. Jíst jsem pochopitelně nechtěla nic. Ve dvě hodiny jsem vyčerpaná padla do postele. Teď mám do pondělí volno.

Měly jste skutečně roubíky? Jaké? A proč od cizích holek? To bylo přání vašich partnerů?

Roubíky jsme měly volně pověšené na krku. To bylo víc než vyzývavé. A naši hoši neměli nic proti tomu, aby byly roubíky použity. To právě dělaly cizí holky, kluci ti by nás raději pustili než nás více spoutali. Ale všechny dámy asi z toho měly radost, nás správně utáhnout, sešněrovat a umlčet roubíkem. Proč to ženy dělají??? Jsou závistivé nebo likvidují konkurenci?

Tak to je jasné, ty roubíky byly příliš vyzývavé. Chtěly jste se tomu bránit? Bylo to pro vás nepříjemné dostat roubík od cizí ženy? Nemohli jste říci vašim partnerům, že tomu mají zamezit? Možná to všechno způsobilo karnevalové veselí a také to, že pravá svěrací kazajka se nevidí každý den. A roubík zrovna tak.

A ještě dvě otázky. Byl to se svěrací kazajkou váš nápad nebo vašich partnerů? Jak jste to dělaly s toaletou? Dostaly jste několikrát svobodu a znovu jste si musely obléci svěrací kazajku?

Samozřejmě, pro návštěvu záchodu nám byly povoleny rukávy pásy v rozkroku. Samotná kazajka zůstala sevřená. Bylo to sice omezující, ale na nemožné navštívit takto toaletu. Ale nesměli jsme na záchod často.

Častokrát jsme byly dotazovány na naše kazajky. Kde jsme tyto super těsné kožené kazajky koupily. 

To jsi musela mít skutečně několik pěkných hodin.

Skutečně několik pěkných hodin. A to je vše. Bohužel více zážitků nebylo popsáno, některé otázky nebyly zodpovězeny, ale i tak je to pěkné čtení.

Sám mám trochu podobný zážitek z jedné fetiš párty, kterou jsem také absolvoval v kožené svěrací kazajce. Samozřejmě je to jiné, než jít mezi civilisty. Protože to byli lidé „z oboru“, tak nechávali údiv stranou, někteří se vyptávali na to odkud kazajka je a prohlíželi si, jak je provedená. Docela zvláštní pocit, když si sahali na mé oblečení a já věděl, že nemůžu vůbec nic. Pár lidí mne chtělo osvobodit nebo alespoň politovali. Na podávanou večeři jsem se mohl tak akorát dívat, personál restaurace mi nosil nápoje s brčkem. Na záchod jsem za celý večer nešel, dalo se to zvládnout. Celkem jsem byl takto spoután 10 hodin. Cítil jsem se dobře, žádné problémy s bolestmi ramenou nebo čehokoli. Jen jsem byl docela unaven, ale to je asi přirozené.