Poutačem na fetiš párty
Napadlo mne spojit příjemné s užitečným a nabídl jsem přátelům, kteří
pravidelně organizují naši největší fetiš párty, že bych mohl dělat u vchodu
něco jako reklamní poutač a zároveň "informační kiosek". Samozřejmě jak jinak,
počítal jsem s tím, že budu ve svěrací kazajce. Organizátoři byli pro a tak
nic nestálo v cestě ukázat se tak trochu na veřejnosti.
Počítal jsem s tím, že můj vzhled musí být dostatečně bizardní. Takže kromě
svěrací kazajky jsem si vzal britskou plynovou masku předělanou na latexovou
kuklu. Připadá mi, že právě tahle maska je neskutečně fotogenická ve spojení
se svěrací kazajkou. Při výběru svěrací kazajky jsem sáhl po klasické
"pracovní" kožené svěrací kazajce. Nevypadá špatně a taky jsem ji docela
dlouho neměl na sobě. Kazajku jsem stylově doplnil koženými kalhoty. Abych
ještě více potrhl svůj bizardní zjev, vzal jsem si lakové kozačky nad kolena
na 12cm podpatcích. Řeknu vám, komičtější nebo spíš bizardnější postavičku
těžko pohledat :-)
Původně plánovaná "provozní doba informačního kiosku" byla plánovaná mezi 14.
a 18. hodinou, musela být zkrácena o hodinu a začali jsme až v 15 hodin.
Důvodem bylo větší množství "civilních" hostů v hotelové restauraci. Na druhou
stranu, kdybychom začali podle původního plána, tak by se možná urychlil
jejich odchod :-) Ale protože jsme slušní, tak se svými "legráckami"
neotravujeme nezasvěcené. Na pokoji jsem si vzal kožené kalhoty (při té
přípežitosti jsem zjistil, že jsem nechutně ztloustl :-), kozačky, masku. S
kazajkou v jedné ruce a řetězem se zámky v druhé odešel na recepci.
Ujal se mě Sadaam a oblékl mě kazajku. Nešetřil mne a utáhl všechny popruhy
velice poctivě, takže jsem byl v kazajce hodně stažený. Jeden konec řetězu
zamkl k mříži v okně a druhý za můj obojek. Uzamknutí bylo nutné, aby nedošlo
ke zcizení informačního kiosku. To víte, dnes se krade všude :-)) Délka řetězu
mi dovolovala udělat tak jeden malý půlkrok. Další starost o mě společně s
klíči předal Madam Bojek. Ještě mi přelepil na prsa návod na obsluhu kiosku.
Cítil jsem se na jednu stranu skvěle na druhou docela mizerně. Kazajka mě
nekompromisně svírala, ale začaly mě neskutečně bolet nohy. Bylo poznat, že
jsem na sobě už dlouho neměl kozačky. Navíc stát je něco jiného, než chodit.
To byl ale naštěstí jen prvotní pocit. S postupujícím časem jsem si na zvykal,
bolest zcela ustoupila a pozici jsem si začal užívat. Nemohl jsem nic. Sundat
si nepohodlné boty, sundat si masku, pohnout rukama. Nic. Nemohl jsem se
vzdálit na víc jak 30cm, jinak mi to tah za krk připomenul.
Stál jsem tam tak osamamoceně před vchodem do hotelu a užíval si to. Občas
jsem se pozdravil s přicházejícími návštěvníky, několik málo si vyžádalo
nějaké informace o programu Fetish Grand Prix, o ubytování nebo o apolečné
večeři. Docela komické bylo, že mě nepoznávali staří známí.
Nakonec jsem měl ještě jednu neplánovanou funkci a to takového přirozeného
filtru. Dvakrát se stalo, že do areálu přišli návštěvníci, kteří buď neviděli
nebo ignorovali ceduli u vjezdu, že areál je uzavřen pro soukromou akci. Když
mě spatřili, tak doslova ztuhli a v jednom případě s autem vycouvali, ve
druhém se otočili a odešli. Naopak účastníci párty mě nadšeně zdravili a
věděli, že jsou na správném místě.
Letošní listopad je sice neskutečně teplý, ale tento den byl dost větrno. A
tak ačkoli bylo nějakých 10-12°C, tak na větru bylo celkem chladno. V koženém
ohozu mi zima nebylo, i když jsem cítil trochu chladu na ramenou. Pod kazajkou
jsem měl tričko s krátkým rukávem. Kazajka nazývaná Kožený mazel, by asi byla
teplejší a pohodlnější, ale nebylo to nic, co by bylo nějak fatální.
S přibývajícím soumrakem mě Madam Bojek odemkla o odvedla hned za dveře do
recepce. Přeci jen uvnitř byla příjemnější teplota a dělal jsem tedy
interiérovou okrasu. Uvnitř už celekem nic zvláštního nedělo, užíval jsem si
bezmoci a poskytoval lidem informace.
Kolem 18. hodiny mi podle plánu Madam sundala kazajku. Odešel jsem na pokoj se
převléci na večer s přáteli. Tedy odešel, doslava se odkulhal, jak jsem měl
oteklé nohy. A přitom, když jsem stál na místě , tak mi to vůbec nepřišlo a
nevadilo. Po desetiminutách nebylo po nějakém otoku ani památky.
A to je vlastně všechno. Užil jsem si pocita bezmoci téměř na veřejnosti a v
naprosto bizardním ohozu. Kdo nikdo nebyl na FGP, tak ať neváhá, i následující
Tak si říkám, kdy nastane čas, abychom si udělali setkání nositelů svěracích
kazajek.
Kontakt
Nebojte se nás kontaktovat. Budeme vděčni za jakoukoliv připomínku, poznámku nebo kritiku.
straightjacket@seznam.cz