Boundcon 2016 Mnichov

Boundcon 2016

Jaký byl letošní Boundcon v Mnichově? Řekl bych, že tradiční a jako vždy v něčem trošku jiný.

Cesta do Mnichova proběhla, řekl bych, skoro rutinérsky. Parkování v přilehlé ulici také bez problémů, protože jsme přijel už něco po dvanácté, kdy v sobotu Boundcon začínal. Tentokrát jsem si odpustil návštěvu přilehlého blešáku. Nějak jsem neměl sílu na to dívat se, jaký šunt se dá ještě nabízet. Mimochodem uprchlíci – nějak jsem žádné nepotkal, takže se stále dá do Německa jezdit. Tentokrát jsem si k návštěvě vybral sobotu, což se odrazilo v tom, že dresnutých návštěvníků bylo podstatně víc, skoro bych řekl víc než těch v civilu. Musím říct, že tentokrát mě možná návštěvníci zaujali více než samotný veletrh. Byla to pestrá skladba různých outfitů, v podstatě všechny pozoruhodné, některé v tom kladném smyslu slova, některé v tom negativním smyslu. A jako každý rok, dresnutí a nedresnutí se na sebe tvářili zcela neutrálně. Já osobně byl nedresnutý, asi mi to více vyhovuje.

Lístek jsem si koupil až na místě u vchodu za 25 Euro. Ani nevím, jestli j eto více nebo méně než v uplynulých letech. Po vstupu do sálu a obdržení razítka na ruku, abych se mohl courat sem a tam, jsem opět nasál tu tradiční atmosféru této akce, kterou mám velice rád. Docela jsem přemýšlel nad tím, proč vlastně. Asi se mi líbí, že přijdu do velikého „nákupáku“, kde všechny stánky mají větší či menší vztah k BDSM a je tam všechno „normální“. Konec přetvářky. Taky neskutečná ochota a zápal prodejců je to, co obdivuji.

Prošel jsem tedy rychle všechny uličky. No ono to tak rychle nejde, protože plocha sálu je skutečně obrovská rozčleněná na mnoho uliček. Skoro se člověk začne ztrácet kde byl a kde ne. Prodejní plocha byla tedy stejná jako v jiných letech a tak jsem si vzpomněl na slogan „Tady je svět ještě v pořádku“. Stejně tak byly stánky plné zboží, neměl jsem pocit, že by BDSM obor nějak upadal. Část prodejců byla stejná jako v minulých letech, ale mnoho bylo nových a mnoho starých naopak chybělo. Bylo to pro mne trošku zvláštní, když jsem hledal nebo spíš očekával prodejce, kteří tradičně bývali na místě a tentokrát tam nebyli. Jakoby mi něco chybělo… nějakým obecným trendem byl nárůst vystavovatelů propagujících své SM penziony a apartmány. V každém případě to byla výborně zařízená studio o jejichž výbavě se většině tuzemských domin ani nemůže zdát.

Při bližším prohlížení zboží na stáncích se objevila odvrácená stránka mých skoro už každoročních výletů na Boundcon. To, že mě skoro nic nepřekvapilo. Co mě lákalo, to už jsem si stačil dříve koupit, co mě nelákalo, to mě neoslovilo ani tentokrát.  Mám pocit, že v posledních letech nějak upadá fantazie tvůrců SM hraček. Ale přesto výletu na Boundcon nelituji ani v tomto roce, hlavně pro zmiňovanou přátelskou atmosféru.

Co mne naopak zaujalo. Jedna firma vystavovala SM nábytek. Designově nic zvláštního, sice řemeslně dobré, ale nápady nic extra. Z vystaveného nábytku mě zaujala rakev vyložená černou kůží a odhlučněná pyramidovým molitanem. Pan výrobce velmi ochotně do ní zavíral zájemce. Protože jsem dosud neměl takovou zkušenost, tak jsem také vyzkoušel. Po pravdě nic moc. Poměrně málo restriktivní, relativně dost místa kolem těla. Odhlučnění fajn, ale dost rychle vydýchaný vzduch.

Vystavená rakev na stánku. Kromě toho, že mi byla krátká mě pocit uvnitř vůbec nezaujal.

Když už jsme u nábytku. Opět měl stánek Style fetish idustries. Jak už jsem se zmiňoval v reportáži z Vídně, jsou to nádherně propracované kousky. U většiny vystavených kousků byla cedulka, že uvedený kus je prodán (takže kšefty asi jdou) a taky cedulky s nápisy nesedat. Sice bych si zase nějaký kousek zkusil, ale touha nebyla zase taková. Zaujaly mě držáky na hlavu na jejich křesle. Jeden z nich jsem viděl poprvé s latexovou sítí přes hlavu. Tahle zařízení bych si rád zkusil. Pak byl pěkný stolek s otvorem na hlavu a opět se mi moc líbily držáky pro zafixování prstů.

Nádherné držkáky na znehybnění hlavy. Někdy bych velice rád vyzkoušel.

Sedátko se stolkem s otvorem na hlavu. Může být  velmi zajímavé.

Stále mě fascinuje držák pro znehybnění prstů

Jako takovou legrácku uvádím, že na jednom stánku měly postaveno z Lega SM studio včetně dominy a otroka. To bylo milé.

Tradičně byl zajímavý stánek Captures tabu. Vždy vystavují něco z rekvizit ze svých filmů. Tentokrát to byl opět celotělové laminátové „šaty“, které jsou skutečně parádní. Druhou zajímavou rekvizitou byl jakýsi stolek, ve kterém byl výřez na pas, ve kterém tedy mohl stát otrok. Nahoře byl speciální držák na hlavu, složený z mnoha desek plexiskla, takže vlastně vytvářel negativní 3D formu na hlavu. Zajímavé. Bohužel, když byl v akci, jsem u sebe neměl foťák. Jinak hlavní představitelka Captures tabu byla celou dobu přítomna na stánku a kdo by od ní čekal nějaké vystoupení nebo akci, tak se jako každoročně nedočkal. Možná na nějakých hodně vzdálených ročnících něco předvedla, ale to už je hodně dávno.

Laminátové "šaty" včetně "kapuce". Nádherně zpracované. 

Barový stolek a otevřená 3D forma na hlavu.

Ani letos nechyběli vzdálenější účastníci. Tentokrát tam byli lidé se Serious Bondage (Serious Images, Seroiuos Male Bondage atd.). V tu sobotu mj., předváděli materiál, ze kterého dělají full body casting – lehkou polyuretanovou sádru. Na stánku byl kousek materiálu na ukázku a docela mne překvapilo, že není zcela pevný, ale je mírně pružný. Každopádně mít do něj zabalené celé tělo musí fantastické. Při ukázce spojili několik účastnic z jejich výpravy za předloktí a ty si to následně užívaly při procházení sálu, obkružování sloupů atd. Následně musela být sádra ze skelného laminátu odstraněna pomocí diamantového řezného kotouče.

Když jsem tam „okouněl“ u jejich stánku, tak mě velice spontálně vyzávali, jestli si chci něco z vytavených pomůcek zkusit. Zkusil jsem tedy velmi těžká pouta na ruce. No řeknu vám, nosit je delší dobu musí být dobré mučení. Pak jsem zkusil ocelové housličky, ale ty mě moc nezaujaly, asi proto, že mám doma podobné, byť o něco lehčí.

Mít tato opravdu velmi těžká pouta na rukou musí být zajímavá forma mučení...

Stánek Serious Bondage. Vše bylo možné vyzkoušet.

A samozřejmě svěrací kazajky o těch musí být také řeč. Tradičně byla přítomna firma No Escape s poměrně bohatým sortimentem, tolik kazajek na stánku u nich jsem ještě neviděl. Při návštěvě jejich stánku jsem si zase vzpomněl na jinou reklamu: „Ten hostinský je nějaký divný, ale pivo má dobrý“. Tady podobně. Kazajky pěkné, kvalitně provedené, ale pan majitel protivný jak nevím co, žádná spontánnost, která panovala na jiných Boundconech. A to jsem tam letos nechal docela dost peněz. Ale o tom v samostatném článku. Jinak něco převratného nebo nového v jejich produkci nebylo. Na jenom stánku byla k vidění aspoň trochu jiná a tím zajímavá svěrací kazajka. Jinak asi nic zvláštního, pár latexových kazajek, u McHurt tradiční pěkné modely. Takže asi tak.

Výrobky No Escape.

Jedna ze svěracích kazajek No Escape v akci.

Jedna estetická kazajka.

Osobně mě zaujal stánek Carrara design, ale o tom píši v samostatném článku zde: https://sveracikazajky.webnode.cz/jine-bdsm/majitelem-pasu-cudnosti-carrara-design/

Boundcon to není jen prodej, ale jak jsem zmiňoval také velké setkání BDSM+ lidí. Na několika pódiích, ale i samotných stáncích probíhaly ukázky bondáží. Po pravdě mi to připadá, že je to pořád dokola. Provaz a nějaká poloha. Takže to jsem nějak nesledoval.  Obecně jsem si všiml, že čím byla holka méně oblečená, tím měla více publika.

Tentokrát probíhaly zajímavé ukázky bičů u firmy Pain tool. Byl tam jeden šikovný chlápek, který to s biči dost dobře uměl. Práskání se neslo přes celou halu a šel z toho opravdu strach. Asi bych nechtěl zkusit jeho dopad. I když… :-) Také zaučoval případné zájemce v zacházení s bičem a docela měla jeho výuka úspěch. Biče od této firmy byly opravdu nádherné.

Z dalších aktivit probíhaly venku před halou závody lidských koní, což bylo celkem milé.

Když už jsem u těch venkovních aktivit.  Všechny billboardy byly otočeny rubovou stranou do ulice a pokreslenou do nádvoří. Stejně jako loni byly u východu nápisy upozorňujících návštěvníky, aby lidé neodcházeli z haly nazí nebo méně oděni. No, v okolí chodili lidé docela odvážně dresnutí, aniž by vzbudili jakýkoliv zájem civilistů.Tak jako každý rok, večer se konala party, které jsem se jako každoročně nezúčastnil.

Jak jsem psal v úvodu, Boundcon byl tradiční, v detailech samozřejmě jiný než obvykle. Vůbec nelituji, že jsme se zúčastnil. Jako pokaždé, kdo dosud nebyl, doporučuji Boundcon k návštěvě.  Doufám, že i mne to příští rok opět vyjde.