OWK 4 - likvidace

 

        Po poslední návštěvě jsem měl pocit, že jsem se s OWK tak nějak „vyrovnal“.  Byl jsem tam, viděl jsem, co jsem vidět chtěl. Něco jsem zažil a pochopil, že někdy se virtuální internetová realita stane skutečností, jindy ne. Každopádně od poslední návštěvy mi bylo OWK spíš lhostejné. Dál mi pravidelně do mailu chodil newsletter, co nového na webových stránkách. Tam bylo vždy označeno, co je veřejně přístupné mj. také informace o akcích, které se konají v OWK a co je jen na placených stránkách, tedy fotky a videa z OWK. A tak jsem vždy pro zajímavost nahlédl na to, jaké pobyty v OWK vymysleli, která z domin to vede a na kolik to zdražilo. Ceny opravdu šly s každou akcí nahoru a tak i například ten vězeňský pobyt nakonec stál 500 Euro za den. A tak jsem se trochu škodolibě díval, že se spankingdayů účastní stále méně lidí nebo občas také nikdo nebyl vystaven na stránce.

            A jednoho krásného dne na jaře 2011 přišla informace, že OWK pořádá výprodej. Opět jsem se ze zvědavosti podíval do wordovského dokumentu a v něm jsem viděl, že OWK rozprodává věci ze svého obchodu se slevou 20-60%. A nejen, ale i věci z inventáře areálu. Neskutečně dlouhý seznam věcí, bedny na otroky, klece, kříže, skřipec, trestné lavice, pranýře, trestné židle, konstrukce, které jsem viděl jen v OWK, klády... A nejen to, ale i královský trůn, ale i celou sbírku vozíků, rikší, včetně skutečného historického kočáru. Nestačil jsem se divit, že by OWK opravdu skončilo. Pak jsem si začal nabídku pročítat podrobněji a zase jsem se nestačil divit, jaké částky za některé věci požadují. Něco mi přišlo adekvátní, ale něco dost drahé. Takové nelogické. Po několika přečtení jsem našel pár věcí, které by se mi líbily domů. Myslím, že hlavně mě oslovil „koulodrž“ a možná snad i něco jiného. V dokumentu bylo uvedeno i datum, kdy je možné nabízené předměty koupit a odvést. Ještě jsem tedy zvážil, co koupit, vzal peníze a vyrazil.

            Bylo to ve všední den. Klasicky mi přišel otevřít správce David a přivedl jako vždy do shopu, kde byla nějaká paní. Nepředstavovali jsme se, takže nevím, kdo to byl. Starší, přirozeně dominantní, docela ostrá. Z ní ta dominance docela doslova sršela, uměl bych si ji tady v OWK dobře představit, že ta by se s otroky ve zdejším areálu nijak nemazlila. Řekl jsem, o co mám zájem. David mi ukázal koulodrž v shopu. Tam skutečně byl, ale nový a za cenu, která pro mě nebyla akceptovatelná. Tak jsem říkal, že mám zájem o inzerovaný použitý. A tak se David zamýšlel, kde ho v areálu mají. Zkusil jsem mu poradit, že před třemi lety byl v apartmá Lady Bathoryové, což byl nejlepší hotelový pokoj v areálu. Zašli jsme tam a skutečně tam byl. S Davidem tam byl ještě nějaký chlapík, od pohledu taky něco jako správce. A tak jsem tam s nimi „vedl řeči“, co že se jako stalo, proč OWK končí. Žádné odpovědi jsem se nedočkal, zdálo se, že to je velké tabu. No nic, vlastně mě to ani až tak moc nezajímalo. Byl jsem u Paní zaplatit a zase jsem chvilku „vedl řeči“, což nebylo k její přirozené dominanci až tak lehké. No nicméně jsem se dověděl, že k prodeji je v podstatě úplně všechno SM vybavení z areálu a že v tom dokumentu je uvedena jen část, hlavně "nábytek". A také to, že areál se bude prodávat. Co se z SM vybavení neprodá, to se prý vyhodí, dřevěné věc spálí atd. Po této informaci jsme se domluvili, že tedy nemám u sebe další peníze na nákup, ale že tam Paní bude v nějakých dalších dvou termínech a tak není problém, abych přijel a odvezl si, co jsem chtěl.

Tenhle "koulodrž" jsem hodně chtěl.

 

            Umíte si určitě představit, jak mi to cestou domů v hlavě šrotovalo, co by stálo za to koupit. Udělal jsem si nějaký soupis a vyrazil na druhý nákup. Byla to sobota 21. 5. 2011, což je datum, které si náhodou pamatuji.  Opět klasické uvítání Davidem, už jsem měl pocit, že do OWK chodím skoro jako domů. Shop byl prakticky vyklizen, z věcí tam zbyla tak čtvrtina. Byl to docela zvláštní pohled na prázdné regály, nějak se mi do toho prolínaly obrázky z mé první návštěvy, kdy byl obchod plný zboží až oči přecházely a v podstatě tak nějak vypiplaný. Obchod vlastně vypadal vždy pěkně, na něm žádný úpadek vidět nebyl, jen zboží bylo při každé mé návštěvě téměř totožné. 

Shop v dobách plného provozu. Pěkné je označení u vchodu "směnárna", kde se daly směnit normální peníze na místní měnu "Domy".

 

        Paní „šéfová“ tentokrát čekala před Královským palácem u svého auta. Řekl jsem, o co mám zájem a v podstatě jsem vyrazil společně s tím druhým chlapíkem „plenit“.  Paní se tvářila zase docela dominantně, ale to nebylo nic nového a ani mi to nijak nevadilo. Prvně jsme zašli do klubu Wanda, což byl bar v prvním patře Dlouhého domu v prostoru nad restaurací a vstupní halou. Do tohoto klubu jsem se nikdy předtím nepodíval. Vypadalo to tam jako na diskotéce, která je doplněná nějakým SM nábytkem. Pěkná byla chodba-hala před vchodem do klubu. Po stěnách obrazy s femdom tématikou, jinak nějaký SM nábytek, docela pěkně zařízené s výtvarným citem pro věc. Tak jak byl klub Wanda bez oken a s tmavou výmalbou velmi tmavý, tak předsálí bylo naopak prosvětlené. 

 

Klub Wanda zabíral celou třetinu prvního patra Dlouhého domu. Na první pohled až tak úchvatný nebyl, ale věřím, že při večírcích tu muselo být veselo. 

 

        V klubu Wanda jsem měl vyhlídnutý polstrovaný válec, přes který bylo možné otroka ohnout a ztrestat. Chlapík nemohl myslím najít klíče nebo se mu nedařilo válec odmontovat, tak došel pro pákové nůžky a ustříhl řetězy, na kterých byl válec zavěšen. Samozřejmě jsem prohlédl všechny prostory klubu Wanda a vstupní haly. Spousta věcí byla nádherných, ale… Otázka je, jak to využít, kam to dát a kolik za to budou chtít. V hale byla spousta zajímavých beden na otroky s různě rafinovanými otvory na ruce, hlavu apod. nebo trestná židle s hřeby. Taky spousta „blbostí“, tedy myslím věcí, které nebyl problém si vyrobit nebo které mě nijak nepřitahovaly. Druhou věcí, o kterou jsem měl zájem, byla klec, která stála volně v trávníku vedle venkovního pódia. Ta mě fascinovala od první návštěvy.

Klec i válec jsem si moc přál. Až později jsem zjistil, že jejich praktické využití není až tak dobré jako jejich esteická hodnota. Ale co už... :-) 

        Z venkovního dřevěného vybavení už nic jiného nemělo žádnou cenu, všechno dřevo už víceméně vzalo za své. Když jsme válec a klec dotáhli před Královský palác (ani jedno nebylo zrovna lehké), tak jsem s dovolením zaběhl prozkoumat vězení, tedy prostor, který jsem měl velmi rád. Samozřejmě, že klece a vězeňské cely jsem si domů vzít nemohl, ale možná jsem mohl něco najít mezi drobným inventářem. Vlhko sklepení se na všem drobném také škaredě podepsalo. Zase bylo vidět, že všechno to, co si sem kdo dotáhl odjinud na hraní nebo na focení a pak neuklidil, tak bylo v podstatě zničené plísní. Hlavně kožené věci jako třeba biče, důtky atd. Přesto jsem našel jednu zajímavou věc a to koženou podložku cca 45x45cm plnou ocelových hrotů. Takový polštářek na židli pro otroky :-) Ta podložka se mi vždy líbila jako nová v shopu, ale její cena byla šílená, myslím snad přes čtyři tisíce nebo snad ještě víc. David říkal, že i cizinci se oklepávali, když zjistili, kolik stojí. Tady ta ve vězení byla pěkně hnusně plesnivá, ale říkal jsem si, že za dobrou cenu bych ji zkusil zachránit. Nakonec byla za deset euro a vyčistit se po dlouhém úsilí opravdu podařila. Měli jste vidět, jaký odpor vzbudila ta plesnivá věc v Paní šéfové.

        Když jsem vylezl z vězení, tak mě Paní šéfová vzala do místností v přízemí královského paláce, kde jsem nikdy před tím nebyl. Byly podél dlouhé chodby, kterou jsem chodil do přijímací kanceláře. Byla to školní třída, posilovna, nějaký skládek. Tehdy byly místnosti plné věcí z obchodu a také drobných věcí stažených z areálu (z pokojů pro hosty, vstupní haly, klubu atd.), okovy, biče, rákosky atd. Všechen ten drobný SM inventář. Jak jsem viděl, nábytek zůstal stále na svém místě. Až tak moc se toho neprodalo. Pomalu jsme se začali bavit o cenách drobných věcí. Domluva byla celkem rozumná. Žádné arabské dohadování a smlouvání, ale tak nějak jsme každý řekli svou představu a velmi rychle se domluvili, ceny rozumné. Respektive, pak paní vyslovovala ceny k jednotlivým věcem a já říkal, jestli ano nebo ne, někdy něco okomentoval. Vybral jsem si pár okovů rozporek, ocelový pás-opasek, taky nějaké visací zámky s univerzálními klíči (ty jediné byly skutečně velmi levné), nějaké bicí nástroje, které jsem do té doby neměl ve své sbírce. Docela jsem litoval, že všechny okovy na ruce mi byly velké, protože některé kovářské výrobky byly velmi pěkné a hlavně zajímavé, neokoukané. Taky jsem si vzal takový ten ocelový postroj, ve kterém se musí klečet na čtyřech plus fixovaná hlava. V podstatě jsem měl chvílemi pocit, jako když pustíte malé děti do cukrárny a ty by chtěly všechno mít. I mně se zmocňovaly pocity, že bych si nejraději vzal všechno se sebou. Ale zase tu byla otázka ceny a hlavně následného využití.

 

Chodba v přízemí Královského paláce. Na konci nechybělo jako výzdoba brnění, po stranách chodby nosítka pro královnu. Po stěnách pár mučíích nástrojů. Na konci na pravé straně byla přijímací kancelář, v přední části záchody. Po levé straně byla školní třída, mučírna, něco jako sklad a normální tělocvična. 

 

        Paní šéfová byla čím dál příjemnější a v podstatě jsme si nakonec pěkně rozuměli a popovídali. Při výběru jsem trochu litoval, že se mnou není má Mistress, určitě by se jí taky něco líbilo.  A nakonec přišlo i na nějaké bonusy, něco mi dala Paní šéfová zdarma, když jsem se tak "rozšoupl" s tím nákupem. Něco by bývalo bylo stejně neprodejné, něco bylo fajn a něco jsem odmítl, protože mě to vůbec neoslovovalo. Konkrétně otrocký záchod, tedy bedna na hlavu s prkénkem z klasického záchodu. Piss nemusím a Paní šéfová se mi svěřila, že ona taky ne. V podstatě jsme si začali rozumět čím dál víc. Myslím, že to musí být opravdu dobrá domina. Taky asi viděla, že nejsem úplný trouba, ale jsem docela v obraze a dá se se mnou rozumně mluvit. Teda, si aspoň myslím.  :-) Zaplatil jsem, nacouval se svým autem až před královský palác a naložil všechny věci. Byl jsem rád, že jsem měl hodně prostorný kombík, jen tak tak se tam všechno vešlo.

        Odjížděl jsem z OWK s takovými smíšenými pocity. Na jednu stranu mi bylo líto konce areálu, který byl největším SM areálem na světě. Vlastně jsem se i já svým nákupem podílel na jeho „devastaci“. Na začátku bylo OWK vybudováno s ohromným úsilím, za hrozné peníze, ale hlavně s velkým citem pro BDSM. O tom, kde majitelé vzali na areál peníze, koluje mnoho zaručených informací. I já jsem si vytvořil nějakou teorii, ale protože je to jen nepodložená teorie, tak si ji nechám i nadále pro sebe. Do ní mi třeba nezapadá třeba to, že o všech cenách jsme se domlouvali v eurech, i přesto, že jsem pak platil stejně podle kurzu v korunách. Za koncem OWK si myslím, že stojí stejná neznámo jako za jeho vznikem. Problém byl zřejmě v tom, že někomu došel zdroj velkých peněz. Protože i když ceny za cokoli nebyly v OWK zrovna lidové, tak mohly stěží stačit na jeho provoz. Už jen topení všech budov přímotopy muselo být velmi nákladné. Taky je třeba zmínit, že OWK působilo takovým dojmem, že vyprojektované a zrealizované bylo opravdu dobře. Ale pak na něm byla vidět jednak zanedbaná údržba a také to, že už nebylo dále vylepšováno. Pravděpodobně v době pořádání akcí to muselo v areálu pěkně žít, jak jsem se mohl přesvědčit při první návštěvě, ale jinak si myslím, že areál moc využitý nebyl. Vlastně byl i předimenzovaný, ale tím byl jedinečný, nic druhého tak velkého na světě nebylo. Pravděpodobně se asi nikdy nenašel dostatek solventních subíků, kteří by zároveň mohli věnovat dostatek času pro nějaký delší pobyt, na který bylo OWK stavěno.   

 

        Po jistou dobu po tomto výprodeji bylo OWK v nabídce několika realitních kanceláří za cenu 185 mil. Kč. Bylo docela komické číst popis realitky, třeba o tom, jak jsou sklepní prostory vhodné pro uložení vína nebo o tom, jak je možné využít objekty pro kongresovou turistiku. Když jsem si to srovnal s tím, co se tam dělo, tak to bylo opravdu k pousmání. Po nějakém čase OWK z nabídek realitek zmizelo a podle katastrální mapy je stále majetkem společnosti OWK. A na leteckých snímcích areálu je stále vidět pozůstatek „elektrárny“, pranýř vedle venkovního pódia, tribuna u dostihové dráhy a dostihová dráha, která ale pomalu zarostla vegetací…

 

    A to je konec mého vyprávění o fenomenálním OWK. Občas jsem si ještě našel nějaké články z oficiálních vanilkových médií na internetu, ve kterých novináři navzájem recyklují už jednou napsané a popisují OWK jako naprostou senzaci „s hrůzou v očích“, co všechno se tam děje nebo dělo. Taky je možná si přečíst jejich teorii o vzniku a zániku OWK. Budu rád, jestli jsem byl schopen zprostředkovat nějaké reálné zážitky z prostředí, kam se asi většina lidí nedostala a už asi nikdy nedostane. Mimochodem web www.owk.cz je stále ještě funkční a tak jsem rád, že je možné se podívat a zavzpomínat na to, co se pomalu vytrácí z paměti.

    Svých návštěv v OWK nelituji. Za prvé, člověk má litovat jen toho, co v životě neudělal a ne toho, co udělal a za druhé, nebylo mi tam úplně špatně. Představy byly samozřejmě mnohem lepší než realita, ale tak už to chodí…      

     

 

 

Máte nějakou připomínku nebo dotaz k přečtenému?

Datum: 10.10.2016

Vložil: Dom dón

Titulek: škvor

Masakr ...

Datum: 06.04.2016

Vložil: leopold

Titulek: Konec Owk

Velice hezky napsaný článek.Pročetl jsem si všechny čtyři a můžu říct,že autorovi jen tiše závidím :-).Co mě zaujalo tak v zmínka o M. Loreen kterou jsem považoval vždy za nejlepší a asi nejvíce přirozeně dominantní.Vida jak se člověk může splést.OWK je škoda ale asi tak dříve nebo později skončí většina podobných BDSM podniků.Jak bylo popsáno tak s jídlem roste chuť a neustále rostoucí ceny služeb tohle celé asi pohřbily.Ono dát celý plat za pár dní pobytu ve vězení není až tak málo pokud zrovna není každý druhý subík ředitel společnosti :-).Inu jak praví klasik "nemusí pršet,stačí když kape".

Datum: 14.04.2016

Vložil: straightjacket

Titulek: Re: Konec Owk

Díky za pochvalo, jsem rád, že se líbilo.

Datum: 26.03.2016

Vložil: arael

Titulek: Konec OWK

Zajímavý článek a velmi pravdivý. Sám jsem OWK navštívil až při jeho výprodeji, někdy v roce 2012, a správce David (který se myslím jmenoval Martin) byl o hodně sdílnější. Vyprávěl, jak se v začátcích otroci klepali strachy při přijímacím řízení. Z toho dovozuji, že ty jsi OWK navštívil v době, kdy už OWK skomíralo. Vysvětlení, které mi dal a kterému docela věřím je, že s krizí, která přišla někdy v r. 2008, přestali mít dostatek platících otroků a ekonomicky to proto přestalo fungovat. Pro srovnání - jedna moje kamarádka, která tam v 90. letech začínala jako domina, mi vyprávěla, že v těch dobách tam bydlelo dlouhodobě několik domin a stálo to opravdu za to... Tedy žádné docházení a koukání na hodinky, kdy už bude "padla", jako jsi zažil s M. Loreen.

Datum: 14.04.2016

Vložil: straightjacket

Titulek: Re: Konec OWK

Díky za zajímavý komentář. Velmi mne mrzí, že jsem se tam nedostal v době, kdy to stálo za to. Ty prostory přesně k tomu vyzývaly, aby tam na subíka padla tíseň jen z té instituce. Býval bych to rád zažil, ale to moje byly už jen slabé dozvuky. No jo, to jsem zase na to ještě neměl peníze...

Datum: 22.01.2016

Vložil: Mskvor

Titulek: Věci z výprodeje

Děkuji za zajímavý článek. Plně se ztotožnuji s tím, že domina, kterou to nebaví, totálně zničí jinak pěkný SM zážitek. Naštěstí jsem kromě pár takových potkal i několik vyjímečných, které si označení Madam zasloužily. Sám jsem v OWK nebyl, ale pár pomůcek z jeho rozprodeje jsem si vyzkoušel na vlastní kůži u mé byvší Paní, Madam Ley.

počítadlo.abz.cz