OWK 2 - Spankingday

SPANKINGDAY s Madam K.

V minulém pokračování jsem se nezmínil o tom, že uvedený Spankingday byl vlastně první takto konanou akcí v historii OWK. To mělo tu výhodu, že ceny byly velmi výhodné, tedy nízké. U dalších už byly dvojnásobné. Osobně jsem měl pocit, že mi to jednou jako životní zkušenost stačilo a neměl jsem žádný zájem navštěvovat tyto výpraskové dny pravidelně. Chtěl jsem se podívat do OWK, něco málo tam zažít, nic víc. Mezitím se ale začal počet navyšovat počet různých tematických akcí v OWK a mně jedna začala silně zajímat – vězeňský pobyt. Cena pobytu byla velmi vysoká a proto jsem se chtěl vyvarovat některým problémům, které mi trochu zkazily minulou návštěvu. Tedy hlavně jsem si chtěl okouknout Madam K., která dělala jak vězeňské pobyty, tak Spankingday.

            Proto jsem se zhruba po roce přehlásil na svůj druhý Spankingday. Jak jsem psal, cena byla dvojnásobná, tedy 100 Euro za výprask a 250 Euro za pobyt ve vězení. Dnes trochu lituji, že jsem nezkusil i vězení, ale to jednak vidím z dnešního pohledu a taky jsem nevěděl, co mě čeká. Chtěl jsem udělat něco jako průzkum a domluvit si nějaké podrobnosti na svůj podzimní vězeňský pobyt a ušetřit nějaké peníze právě na delší pobyt.

            14.srpna 2007 jsem se tedy vydal opět do OWK. S pocitem, že vím do čeho jdu a co mohu očekávat. Všechno však bylo troch jinak. Už datum konání, minule to byla sobota, nyní úterý. Tentokrát se nekonalo nějaké objíždění a obhlížení areálu zvenčí, přijel jsem rovnou na parkoviště vedle brány. Po zazvonění přišel starý známý, správce David. Obojek na krku ledabyle uvázán, spíš jako módní doplněk. Jak minule i tentokrát jsme se přesunuli do obchodu. Parkoviště za branou téměř prázdné. Tentokrát se tu nic nekonalo. Není so co divit, byl všední den. Počasí krásné slunečné letní. V obchodě jsem se jen krátce rozhlédl, sortiment se nijak nezměnil. Nic nového. Zase spousta krásných a zajímavých věcí. A ceny většinou vysoké a to i z dnešního mého pohledu.

            Program tohoto výpraskového dne byl mírně pozměně. Základ výprasku bylo 25 ran na zahřátí a potom vylosovaný počet ran na „kole neštěští“ mezi 30 a 180 ranami. Nástroj si měl zvolit subík. Výprask se mohl ještě jednou zopakovat za poloviční cenu 50 Euro. Po výprasku zase 30 minut pobytu na pranýři, fotky na web a možnost pobýt v areálu do večera. Byla možnost zůstat do druhého dne do 9-18 hodin ve vězení o chlebu a vodě a s výpraskem 25 ran na rozloučenou. Navíc byla možnost se nechat sfackovat, jedna facka dvě eura. Řekl bych pěkný program.

            Tentokrát jsem neplatil dopředu, ale až na místě u Davida v obchodě. Po zaplacení jsem si připnul obojek a David mě odvedl do přijímací kanceláře. Cestou jsem se ptal, jaké národnosti je Madam K. David mi s překvapením na co se to vlastně ptám odpověděl, že je Češka. Byl jsem rád, odpadla jazyková bariéra. Po vstupu do přijímací kanceláře jsem poklekl před Madam. Opět vypadala zcela jinak než na fotkách, které byly na webu. Určitě bych ji nepoznal. Tentokrát, ale bylo překvapení příjemné, vypadala mnohem lépe. Navíc pěkně oblečená, černé kozačky pod kolena, černá kožená sukně, bílá halenka s označením gardistky OWK na rukávu a černou koženou bundu. Celkem jsme se neměli na čem domlouvat, ani ukládání občanky do trezoru se nekonalo. Rozhovor byl zcela civilní a musím říct, že velmi příjemný. Cestou k venkovnímu pódiu jsem řekl, že bych se rád domluvil na nějaké detaily ohledně podzimního vězeňského pobytu. K. říkala, že to není žádný problém, pokud si budu přát nějaké rozumné věci. Ne, že si budu přát, aby mě musel něco dělat ve dvě v noci. Říkal jsem se, že ne, že mi jde jen o to dostat slušně velké okovy, okov na krk po celou dobu atd. moje představy. Říkala, že to není žádný problém a že se domluvíme, až mě bude přijímat k pobytu.

            Mezitím jsme procházeli areálem a všude ospalý letní klid, nikde nikdo. Na pódiu jsem se svlékl do naha. Zatočil jsem kolem neštěstí a vytočil si pěkných 125 ran. Byl jsem spokojen. Sundala si bundu, já byl jsem zamknut do klády a začal výprask. Nejprve 25 ran na rozehřátí tlustým koženým páskem. Po té následoval vlastní výprask, opět bez možnosti volby nástroje. Vystřídala jich několik. Musím říct, že to uměla. Krásný výprask, bolelo to pěkně. Nakonec fixem napsala na záda jméno a počet ran. Už si nevzpomínám, kdo dělal fotky. Po té jsem byl puštěn z klády bez nějakého půlhodinového čekání. Poděkoval jsem za krásný zážitek a Madam se chtěla se mnou rozloučit. Zaprotestoval jsem, že je možné pobýt až do večera v areálu. Řekla, že proč ne, ale že tady skoro nikdo není a nic se neděje. Šel jsem si tedy sednout na lavičku za nějakým jiným subíkem. Byl to Holanďan a velice přátelsky a spontánně se mnou bavil o svých BDSM zážitcích, o návštěvách v OWK, kdy filmoval a fotil. O tom, jak jednou byl na toto sám jako jediný otrok a čtyři dominy a jak si všechny dirigoval, aby bylo možné focení zvládnout. Taková obrácená role. Taky vyprávěl o tom, že výprask vyplavuje endorfiny jako při sportu a že je to biochemicky měřitelné v krvi. Mezitím přivedla Madam K. dalšího chlápka na výprask. Takový bručoun od pohledu. Celkem s chutí jsem se začal díval na výprask, Madam se mi líbila. Pro mne to byla premiéra, že jsem viděl výprask někoho jiného. To jak je kůže na zadku po dopadu rákosky zcela bílá a pak se začne barvit do ruda. Byl jsem z toho rozpačitý, měl jsem pocit, že pohled na následky výprasku mi nedělá až tak dobře. Asi jsem nebyl zvyklý. Po ukončení výprasku se nás Madam s úsměvem zeptala, jestli nechceme ještě jednou. Dnes vím, že jsem měl jít, ale tehdy byly všechny důvody odmítnout – zadek bolel, stálo by to peníze a vůbec jsem si tím nepočítal a byl otázkou zaskočen.  A taky jsem si nevzal další peníze.

Pěkný výprask a jeho následky.

Chlápek odešel a já šel trochu šmejdit po areálu. Ukecaného Holanďana jsem měl v patách, stále mi chtěl něco vykládat. Od poslední návštěvy se tu nic nezměnilo, sem tam něco jinak položené nebo přemístěné. Jen vše o něco zchátralejší, zašlejší, kovové věci venku rezavější. Hala v dlouhém domě byla odemčená, restaurace samozřejmě nefungovala. Chtěl jsem se podívat nahoru do nočního SM klubu, ale nebyli jsme schopni najít vypínač, tak z toho nic nebylo.

Po nějakém čase jem měl za to, že tady už nic nového zajímavého neobjevím a ani nezažiji a tak jsem se šel rozloučit s Madam a ještě jednou jí poděkoval. Opět jsem se utvrdil v tom, že je příjemná, inteligentní, ale tvrdá a přirozeně dominantní. Bezva ženská. Slušný rozdíl proti afektované Loreen.

Rozloučil jsem se tedy s Davidem a ještě jsem se zeptal na nějaké detaily ohledně vězeňského pobytu, hlavně na teplotu ve vězení s ohledem na mé zdravotní problémy. Říkal, že ve vězení se normálně topí přímotopem, kterého jsem si při první návštěvě vůbec nevšiml a abych neměl obavy.

Odjížděl jsem z OWK s dobrým pocitem, že průzkumná mise byla splněna. Navíc jsem si odvážel skutečně pěkný pocit ze setkání s Madam K. a hezkého výprasku. Mimochodem nevíte někdo, jestli stále dělá v oboru? 

Ještě bych se zmínil o jedné věci. Slyšel jsem celkem důvěryhodného zdroje, který to měl přímo od jednoho německého subíka, že dříve byly praktiky v OWK dost nevybíravé, skoro až mafiánské. Dříve myslím asi v počátcích provozu. Subík se stával téměř majetkem a nástup k pobytům byl vyžadován nátlakem, protože OWK mělo veškeré osobní informace o každé osobě, která vstupovala do areálu. Za sebe mohu říct, že se mi nic podobného nestalo. Taky jsem slyšel, že při prvotním náboru dominantních dam byly slibovány fantastické platové podmínky, ale vykoupené téměř trvalým pobytem v OWK. Myslím, že se asi takto nepodařilo žádnou dámu „naverbovat“.

Takže jsem odjížděl natěšen na svůj další a delší vězeňský pobyt…