Umění úniku 1
Umění úniku - 1.kapitola
původní název: The Art Of Escape
zdroj: www.bdsmlibrary.com/stories/
autor: Tyjord
Justin vyšel z koupelny, ručníkem si sušil vlasy. Během cesty do ložnice z jeho nahého těla stále padaly kapky vody. Když si sundal ručník z hlavy, leknutím cuknul zpátky, protože ho překvapila jeho přítelkyně sedící na posteli.
„Sakra Melisso, k smrti jsi mě vyděsila.“
„Taky tě ráda vidím,“ odpověděla sarkasticky. „Předpokládala jsem, že jsi mi dal klíče proto, abych mohla sama dovnitř.“
„Samozřejmě, že jsem ti dal proto, aby sis mohla odemknout,“ řekl, když stále ještě stál ve dveřích ložnice. „Jenom jsem tě prostě nečekal. Neměla jsi být teď v práci?“
„Zavolala jsem tam a domluvila se, že přijdu později. To se přede mnou stydíš?“ zeptala se a ukázala na ručník, který si přidržoval před přirozením.
Jeho obličej lehce zčervenal, jak si uvědomil, že si před ní automaticky zakryl přirození. „Promiň, to musí být reflex. Mohla jsi se ke mně připojit ve sprše, pokud jsi toho chtěla vidět víc.“ Upustil ručník na zem a přistoupil k ní blíž.
„Mohla jsem,“ řekla, když si prohlížela jeho opálené a dobře stavěné tělo. „Ale nemáme teď čas na takovou zábavu,“ dodala a chvilkovým stiskem penisu zajistila jeho rychlou erekci. „Jdeš si dneska hledat práci?“
Povzdechnul si a posadil se vedle ní na postel. „Musíme tohle znovu probírat? Dělám rád, to co dělám a mám z toho dost peněz, abych se uživil.“
„Já vím, že tě to baví. Ale chci si být jistá, že je to pro tebe to správné. Nebudeš přeci vystupovat na ulici celý život.“
Otočil se k ní a vzal jí za ruku. „Je mi jasný, že tohle nebudu dělat pořád. Jsem nejlepší mistr v únicích, ale dříve nebo později někdo bude lepší.“
Věděla, že je to pravda. Byl hodně šikovný a obratný. A když uvážíme jeho charisma a vzhled, tak by mohl být úspěšný. „Dobře, konec debaty. Jen jsem chtěla, abys nedělal něco, v čem budeš jenom průměrný. Řekla jsem, že tě v tom budu podporovat a to taky udělám. Chci ti pomoct.“
„Skutečně?“ Justin překvapením vyskočil z postele, protože se už téměř vzdal myšlenky, že ho bude podporovat v profesi. „Jak mi chceš pomoct?“ zeptal se ale s nádechem skepse.
„Ty můj nahý hřebečku,“ řekla hravě a lehce ho stáhla zpátky na postel. „Už jsem zavolala Rickovi a řekla mu, že jeho pomoc dnes potřebovat nebudeš. Zdál se být překvapen, když jsem se mu zmínila, že ti s tréninkem budu pomáhat já.
„Vsadím se,“ řekl Justin, „že si také nemyslel, že bys měla vůbec nějaký zájem mi s tím asistovat.“
„Samozřejmě, že mám zájem. Randím s klukem, který se rád nechává spoutat. Kdo by o to neměl zájem?“
Justin se začervenal nad zvrhnou dvojsmyslností poznámky. „Takhle to ale přeci není.“
„No, když to říkáš miláčku. Každopádně jsem řekla Rickovi, že ti dneska budu pomáhat a že se s ním budeš připravovat až v pondělí.“
„Dobře, ale jak mi chceš pomoct s tréninkem?“
„Jak myslíš, ty hlupáčku? Chci tě přeci spoutat,“ řekla s ďábelským úšklebkem.
Znovu vstal z postele. „Já se můžu dostat z jakýchkoliv pout, kterými mě spoutáš.“ Arogance v jeho hlase byla zjevná ale zasloužená. Protože dokonce i jeho bratranec Rick měl problémy pro něj najít nové a těžké spoutání, z kterého by se těžko dostával.
„Skutečně?“ zeptala se. „V tom případě mi dovolíš, abych mohla použít, co budu chtít?“
„Samozřejmě,“ odpověděl, „já ti věřím. Jen jsi dojdu obléknout nějaké trenýrky a můžeme začít.“
„Ani nápad, žádné oblečení. Nechci, abys měl přístup k skrytým nástrojům nebo klíčům. Mimo to se mi líbíš, tak jak jsi.“
Znovu se lehce začervenal, ale už jí to nevymlouval. „Pokud to chceš z těchto důvodů,“ řekl jako souhlas. „Co to bude? Provazy? Svěrací kazajka? Řetězy?“ zeptal se a ukázal na skříň, která obsahovala vybavení pro jeho představení.
„Myslím, že nic z toho nepoužiji. To by pro tebe nebyla žádná výzva, tohle jsi používal již mnohokrát.“ Odešla z ložnice a vrátila se za několik vteřin se sportovní taškou, kterou předtím nechala u vchodových dveří. „Mám pro tebe dárek. Nové vybavení.“
Justin se jen usmíval, když otvírala tašku a vyndala několik obyčejných kožených řemenů a popruhů.
„Tak a teď to uděláme, jak já budu chtít. Budeš dělat to, co ti řeknu. Jasný?“
„Tím si buď jistá,“ odpověděl se špatně skrytým vzrušením z nečekané situace.
„Otoč se a dej ruce za záda, dlaněmi k sobě.“
Udělal, jak řekla a ucítil kožený řemen okolo zapěstí, a potom další na loktech, který nepříjemně táhl ruce k sobě. Dalším stáhla k sobě jeho otevřené dlaně. Justin se trochu zmítal, jak se snažil otestovat omezení způsobené pouty. Byl spokojený, že se může velmi snadno osvobodit, ale poté uslyšel zacvaknutí 3 malých zámečků. V tu chvíli si uvědomil, že to bude o něco komplikovanější.
Stále otočný zády k Melisse, slyšel jak vytahuje něco dalšího z tašky. Otočil se, aby se podíval, co si ještě připravila. Ale její ruka na tváři ho přinutila dívat se před sebe.
„Teď nepokaz zábavu,“ řekla, aby se přestal ohlížet. „Neotáčej se. Kdybys to viděl, dalo by ti to nefér výhodu a to ty určitě nechceš.“
Neprotestoval a nechal jí připravit to, co nesměl vidět. Slyšel zvuky kůže a kovu a byl zvědavý, jestli to není třeba nová svěrací kazajka. Náhle ucítil, jak mu něco nasunuje na svázané ruce. Vnímal těsnost silné kůže, když mu jeho přítelkyně posunovala pomůcku až vysoko na nadloktí. Trochu se zakroutil, když mu to stáhlo ruce ještě blíž k sobě.
„Mel, co je to za věc?“
„Říká se tomu armbinder, viděla jsem to na internetu a věděla jsem, že to pro tebe musím sehnat,“ odpověděla, když začala utahovat tkanice na pomůcce, která vypadá a funguje podobně jako korzet. Každé stáhnutí kožené tkanice tisklo jeho ruce pevněji k sobě. Když byly lokty stáhnuty tak pevně, že se navzájem dotýkaly, udělala nahoře pevný uzel. „Je dobré, že jsi tak ohebný, protože jinak by to mohlo být nepohodlné.“
Justin se jen na oko napínal a zuby neúspěšně natahoval po tkanicích za hlavou tak, aby si Melissa myslela, že to nezvládne bez její pomoci.
Melissa ale navíc překryla koženou chlopní tkanice a zapnula to celé zipem. Malým zámečkem zajistila vršek zipu tak, aby definitivně zabránila přístupu ke tkanicím, kterými by šlo povolit sevření. Poté pokračovala strategicky v zajišťování armbinderu popruhy tak, aby ho nedokázal vyvléknout z rukou. Jeden popruh byl uvázán od místa s dlaněmi k pasu. Další dva šly od vrchu křížem přes ramena a byl zajištěny kolem hrudníku jako nějaký postroj. „To vypadá dost bezpečně, ale já vím, že jsi dobrý, tak to ještě vylepším,“ řekla Melissa.
Justin ucítil další kožený popruh připevnění na konci armbinderu, jak se houpe u jeho zadku. Byl zvědavý, jestli je to typ popruhu, který se váže přes rozkrok, jak byl zvyklý od svěracích kazajek. Nicméně Melissa nechávala tento popruh zatím bez povšimnutí a místo toho spoutala dalšími třemi popruhy jeho ruce přes armbinder. Byly stejně tak důkladně utaženy a zajištěny zámečkem jako řemeny uvnitř armbinderu. Dala si zvlášť záležet, aby stáhla zápěstí popruhem tak pevně, jak jen to šlo. Chtěla, aby měl ruce co nejvíce izolované.
„Tak a ruce máme hotové. Jak se cítíš?“ Trochu se kroutil, aby otestoval spoutání. „Zdá se, že je ta věc dost účinná. Mám ruce opravdu pevně sevřené.“
Sledovala, jak se kroutí a byla šťastná s výsledkem svého snažení. „To je jistý, ale ještě jsem neskončila.“ Došla znovu k tašce a vzala tuhý kožený límec. Rychle mu jím obepnula krk a pro co největší funkčnost na těsno utáhla.
„Počkej chvilku! Melisso já obvykle nepracuji s věcmi okolo krku,“ řekl, jakmile zajistila límec přezkou na místě. „Melisso…“ Přezka byla pro jistotu zajištěna dalším malým zámečkem. Protože límec byl vyšší v přední části než v zadní, udržoval Justinův pohled trochu nepřirozeně rovně a vzhůru. Nepřipraven na tuto situaci začal Justin trochu panikařit, protože neměl rád klaustrofobický pocit, který mu límec způsoboval.
„Ty můj malej chudáčku,“ řekla skoro jako matka k dítěti. „Budeš si muset zvyknout, tohle je součástí mé soupravy.“ Poté přivázala kožený popruh k spodní části armbinderu a jeho druhý konec připevnila k zadní části límce. Natáhla to tak pevně, aby Justin měl ruce zdvižené daleko od těla, ale aby ho neškrtil tlak od límce. Ještě se ujistila se, že popruh vyvíjí přiměřený tlak na Justinův krk a zajistila ho zámečkem. Tlak na krk se bude zvětšovat, když se bude snažit uvolnit ruce.
„Zlato, prosím, tohle může být nebezpečný. Prostě sundej ten tvrdý límec,“ prosil jí, ale ona už brala další věc z tašky.
„Nejdřív chceš, abych ti pomohla a teď se ti to nelíbí. Jsi vynikající mistr úniků, tak se ti podaří ten límec sundat. Už jsem od tebe slyšela dost fňukání,“ řekla se špetkou mrzutosti. „Otevři pusu!“
Podíval se na věc, která se mu blížila k puse. Byl to velký gumový roubík na kožené pásce. Věděl, že mu ho chce strčit do pusy a tak se začal bránit.
„Podívej se,“ řekla už trochu naštvaně, „vím všechno o iluzionistech a jejich skrytých klíčích v puse. A proto to nemůžeme udělat pro tebe tak jednoduché, že?“
„Ale já nic v puse nemám, já se jen...“
Bojovala, aby vsunula velký roubík do pusy. Měl nějakých 5cm v průměru, a proto musela tvrdě zatlačit, aby zapadl dovnitř. Jeho čelist byla otevřena téměř na maximum. Zapnutí přezky a zacvaknutí zámečku bylo už velmi jednoduchým úkonem v porovnání se vsunutím gumové kuličky. Když to dokončila, chladně strčila svázaného přítele dolů na postel.
„Tohle je lepší. Takhle můžu dokončit spoutání. Musím dneska ještě do práce, tak si musím pospíšit.“ Otočila ho na břicho, tváří do matrace. Natáhla volný kožený popruh od jeho rukou přes zadek.
Náhle Justin ucítil, jak se něco na popruhu dotýká přímo jeho análu. Ostrá bolest byla následována nepříjemným pocitem, že do něj něco zasunula a že nemůže stáhnout anál.
Melissa byla hrdá na to, jak rychle mu zasunula anální kolík. Neočekával co se mu stane, a proto použití lubrikačního gelu bylo správné rozhodnutí. Poté natahovala volný konec popruhu pod něho a rozšířenou částí přes genitálie. Po důkladném umístění na citlivých partiích utáhla konec popruhu k popruhu, který byl pevně usazen v pase, takovou silou, aby 10cm dlouhý anální kolík byl tlačen hluboko dovnitř. Zámečkem, který byl větší než ostatní, dokončila tuto část spoutávání.
Zvědavá jestli se kroutí, kvůli poutům nebo kvůli kolíku, vytáhla z tašky další koženou pomůcku a v několika minutách jí nasunula na Justinovi nohy. Fungovala naprosto stejně jako armbinder na jeho rukou. Pomůcku zašněrovala od jeho kotníků až nahoru ke stehnům. Pokračovala zajištěním šněrování pomocí zipu, spoutáním kotníků, lýtek, kolen a stehen pomocí popruhů a uzamknutím všech míst zámečky. Poté se přesunula dolů k jeho chodidlům, natáhla další popruh, který připevnila k popruhu na kotnících. Tento popruh vedl přímo mezi nárty chodidel. Kroužením kožené pásky kolem nártů dosáhla spoutání jeho chodidel k sobě. Popruh od kotníků poté pokračoval dál až k palcům, kde se další ale menší kožená páska postarala o spoutání palců. Zbývající část popruhu byla natažena kolem chodidel zpět ke kotníkům, kde byla pevně zajištěna. Tah na tomto popruhu způsoboval nepříjemné utahování pout a nepřirozené natažení chodidel. Další popruh byl natažen od pásky na palcích k rámu postele tak, aby zajistil jeho stále natažené nohy. Zacvaknutím zámečku dokončila Justinovo pevné spoutaní nohou.
Za dalších několik vteřin, kdy obdivovala spoutaní jejího přítele, se Melissa rozhodla pokračovat v jejím díle. S Justinovým znehybněním se jí rychle podařilo uzamknout zámečkem ocelový řetěz k zadní části límce. Volný konec řetězu natáhla k rámu postele a tam ho zajistila posledním zámečkem. Spokojená s minimem pohybu, který 20cm dlouhý řetěz mohl poskytovat, se Melissa postavila a opět podívala na Justina.
Kroutil se ve snaze sdělit jí svoje nepohodlí. Byl spoután podstatně efektivněji, než kdykoliv předtím a neměl tušení, jestli se sám vůbec dokáže vysvobodit. Každý pohyb vyvolával tlak na jeho krk a způsoboval, že se kolík v análu více zasouval dovnitř. Řval nesrozumitelně do roubíku s nadějí, že ho Melissa rozváže.
„Justine, já vím, že tady zkoušíme nějaké nové a možná trochu nepříjemné věci, ale věř mi, tohle ti pomůže v tvém umění úniků. Možná se divíš, proč jsem ti zasunula ten kolík do análu. Víš, přemýšlela jsem o všech těch různých únicích, které jsem viděla v televizi a tohle je to, co tě od nich bude odlišovat. Je to tak jednoduché, že nemůžu uvěřit, že jsem na to nepřišla dříve. Ty víš, že všichni mají nastavený čas úniku a že když to nestihnou a nedostanou se z pout, tak se jim něco strašného stane. Třeba že na ně spadne z výšky něco těžkého, nebo že přehoří lano na kterém jsou vysoko nad zemí zavěšeni. Jsem si jistá, že jsi to také viděl.“
S nelibostí, co se s ním děje a kde je, sténal a snažil se hýbat s hlavou. Roubík ale efektivně pohltit většinu zvuku, které vydával, zatímco anální kolík se díky jeho neustálým pohybům těla uvnitř posouval a způsoboval ještě více nepohodlí.
Melissa se jen usmívala a čekala, až se přestane v poutech ošívat. „Ještě nezačínej s únikem, ještě nejsem zcela hotova. Protože nechci, aby ses dostal do nějaké životu ohrožující situace, musela jsem vymyslet nějaký jiný prvek než ty opravdu nebezpečné, které jsem viděla v televizi. Tak mě teď na chvíli omluv, jdu pro tebe připravit motivační prvek.“
Když Melissa opustila ložnici, Justin se začal zoufale pokoušet o vysvobození z pout tak, aby to stihl dřív, než se Melissa vrátí s jejím ‘motivačním prvkem‘. Výsledkem několika minutové snahy o vysvobození bylo, že se dokázal otočil na bok, víc ale už nemohl. Ležel zrovna na boku tváří směrem k dveřím ložnice, když uviděl Melissu se vracet. V jeho očích se okamžitě objevilo zděšení, když pochopil, co po tu dobu připravovala. Melissa tlačila do ložnice dřevěný pojízdný věšák na kabáty. To co ho ale vyděsilo, byly 2 obrovské klystýrové vaky zavěšené na věšáku. Oba vaky vypadaly úplně plné, z obou visely hadičky, které byly spojeny konektorem ve tvaru písmene Y, výstupní hadičku z konektoru držela Melissa ve volné ruce. Jakmile dostrkala věšák blíž k posteli, Justin si všimnul, že jeden vak je mírně větší než ten druhý.
Po umístění věšáku na druhé straně postele, Melissa vyndala další věc, kterou si přinesla v tašce. Justin jemně zahučel, když připojila gumový nafukovací balónek k jedné ze dvou možných přípojek, které popruh v rozkroku držel mezi Justinovými půlkami. Pomalým mačkáním balónku začala Melissa nafukovat kolík v Justinově análu. Jako odpověď na nový vjem sebou začal Justin házet tak, jak mu to jen pouta dovolovala. Díky zkušenosti, kterou Melissa získala vyzkoušením kolíku na nečisto, věděla, že musí stisknout balónek přesně 8krát, aby získal požadovanou maximální velikost. Po zajištění pojistky odpojila balónek od análního kolíku a hodila ho zpět do tašky. Poté vzala volnou hadičku z věšáku, a začala ji zapojovat do druhé přípojky. Po hlasitém cvaknutí, které bylo způsobeno zapadnutím obou částí do sebe, Melissa za hadičku ještě silou zatahala, aby se přesvědčila, že se nemůže uvolnit ani v případě, když Justin bude hodně bojovat a zmítat se v poutech.
Spokojená s tím, že všechno bylo na svém místě, obešla postel, aby viděla Justinovi do tváře. „Je to hotové,“ řekla, „teď ti vysvětlím tvojí situaci. Obsah těchto dvou klystýrových vaků tě motivuje, abys uniknul z pout. Oba vaky mají časovače a spouštěcí mechanismus vypouštění. Menší vak o objemu 2 litry je naplněn kostkami ledu a ledovou vodou. Časovač je nastaven na dvě hodiny. Pokud se do té doby neuvolníš, ledová voda začne do tebe proudit a s tím těsným kolíkem v zadku určitě víš, co tě čeká.“
Melissa se odmlčela a sledovala reakce jejího přítele. S bolestivě otevřenou čelistí pomocí roubíku, přes který pronikaly jen nesrozumitelné zvuky, sebou v poutech zběsile trhal. Melissa trpělivě čekala, až se trochu uklidní, aby mohla pokračovat ve vysvětlování.
„Do dvou hodin, pokud teda nebuš chtít dostat klystýr s ledovou vodou, se osvobodíš z pout. Jestli ne, tak až se ti naplní střeva, budeš mít další motivaci dostat se z pout, protože se ti zvýší potřeba jít na záchod. Možná že až skutečná potřeba tě motivuje k větší aktivitě. A teď k druhému vaku, nastavila jsem časovač na náhodné sepnutí. Jediné co vím je, že se spustí až po vyprázdnění prvního vaku. Může to být po 10-ti minutách nebo taky za další dvě hodiny. Vážně ti doporučuji, abys to stihnul dřív, než se spustí druhý časovač. Pokud to nestihneš, tak první klystýr pro tebe bude jak procházka růžovým sadem ve srovnání s tím, co způsobí druhý klystýr. Druhý vak je totiž naplněn minerálním olejem, několika rozpuštěnými glycerinovými čípky a 6 lahvičkami volně prodejných klystýrových roztoků.“
Mírně se usmála, když si vzpomněla: „Měl jsi vidět, jak se tvářila prodavačka v lékárně, když jsem kupovala tolik různých projímadel. Ráda bych věděla, co si o tom tak asi myslela. Každopádně druhý vak je naplněn silnými projímadly.“ Podívala se na něho s vážným výrazem ve tváři. „Skutečně by ses měl osvobodit dřív, než to začne proudit, protože nedoporučuji celkem 5 litrů vody ve střevech. Navíc ještě s tím, co je v druhém vaku.“
„Musím teď do práce a když o tom tak uvažuji, tak ty vlastně taky. Měl bys vědět, že si všechny klíče beru sebou.“ Sebrala si svoje věci a ohlédla se na Justina, který se stále zoufale zmítal v upoutané pozici mezi čely postele. Náhle si všimla, jak se Justin natáčí, aby se podíval, kolik je hodin na budíku.
„Ale tohle ne,“ řekla a začala hledat v tašce ještě jednu věc. „Já věděla, že jsem na něco zapomněla.“ Vytáhla koženou kuklu, vrátila se zpátky k posteli a surově natáhla Justinovi kuklu na hlavu. Byla to plná kukla, která měla otvory pouze pro volné dýchání. Melissa mu jí pevně utáhla a zašněrovala. Žádné sledování času. Nechceme, aby to bylo, tak jednoduché, že?“ Již jen těžko slyšitelné zvuky, které vydával Justin, pronikali skrz roubík a těžkou koženou kuklu. „Tohle je jenom takový bonus navíc, protože už nemám zámečky. Neměl bys mít žádný problém dostat se z těch uzlů.“ Zasmála se a ještě přesunula telefon ze stolku u postele na konec místnosti.
„Už musím jít miláčku. Hodně štěstí. Mimochodem,“ dodala před tím, než za sebou zavřela dveře do ložnice, „ta internetová stránka, ze které mám tyto věci, se specializuje na prodej pout a omezujících pomůcek pro věznice a zdravotnická zařízení. Garantují, že se z jejich výrobků nelze vysvobodit bez pomoci, ale asi si nikdy nepomysleli, že jejich výrobky budeš testovat ty. Dostat se z nich by neměl být problém pro takového mistra úniků, jakým jsi ty.“
Justin kvůli kukle jen stěží slyšel cvaknutí vypínače osvětlení a zavření dveří, ale věděl, že Melissa je pryč. Předtím, než mu nasadila kuklu, viděl, že má do doby spuštění prvního klystýru již méně než jednu a třičtvrtě hodiny. Snažil se stisknout pusu kolem roubíku, aby zmenšil rozevření čelisti, která ho již nepříjemně bolela. Brzy ale zjistil, že je neschopen ho stlačit, a proto to vzdal a snažil se ignoroval roubíkem způsobené utrpení. Raději se začal soustředit na osvobození těla.
Postupně začal Justin ale propadat panice, neměl ponětí, kolik času uteklo během jeho pokusů o vysvobození. Každý jeho pokus totálně selhal. I přes jeho flexibilitu a schopnost vykloubit si ramena nebyl schopen dostat ruce z armbinderu. Velké množství kožených popruhů drželo jeho končetiny tak pevně u sebe, že nemohl žádným pohybem získat ani minimální uvolnění. Jediným výsledem jeho snažení byl pot, který mu to celé akorát znepříjemňoval. Každá část jeho těla mu způsobovala bolest, kvůli které musel často odpočívat a ztrácet tak drahocenný čas. Jeho paže a přísně natažená chodidla mu v nepřirozených pozicích omdlévaly, široce rozevřená čelist mu připadala jako vykloubená, a kukla s límcem mu způsobovaly zatím nikdy nepoznané záchvaty klaustrofobie.
Přemýšlel o tom, že i kdyby měl klíče od zámečků, tak by nebyl schopný je použít. Když uslyšel hlasité cvaknutí, okamžitě si uvědomil, co to je. Ale i tak nebyl připraven na to, co přijde. Studená voda ho uvnitř prudce zasáhla a začala ho rychle plnit. Reflexivně se začal zmítat, ale způsobený tlak na krku ho v tom zastavil. Studená voda mu začala způsobovat křeče ještě dříve, než se vak úplně vyprázdnil. Justin znásobil svoji snahu uniknout z pout, jakmile potřeba dojít si na záchod se stala neodkladnou, ale opět neuspěl. Bez ohledu na to, jaký nepořádek způsobí, se ze sebe snažil vytlačit anální kolík. Ale i tento pokus selhal, protože nafouknutý kolík byl pevně držen koženým popruhem mezi nohama. A tak po chvíli všechna voda z vaku skončila v jeho střevech.
Šílené stahování střev způsobilo, že další pokusy o vysvobození byly již nemožné. Mezi jednotlivými záchvaty křečí nebyl schopný vymyslet novou taktiku pro pokus o únik. Jediné jeho myšlenky směřovaly k tomu, kdy se spustí proud z druhého vaku. Vyskočil, jak jen to jeho pouta dovolovala, když uslyšel další hlasitý zvuk. Za chvilku následoval další a on si uvědomil, že to není časovač druhého vaku, ale telefon. Snažil se zklidnit a soustředit na zvuk ze záznamníku.
„Ahoj,“ ozvalo se ze záznamníku, „tady Justin. Nemůžu k telefonu. Zanechte mi zprávu, zavolám později.“
„Ahoj miláčku, to jsem já,“ ozval se Melissin hlas ze záznamníku. Mluvila hlasitě, aby jí mohl Justin bez problémů i přes kuklu slyšet. „Je to 2 hodiny a 15 minut a protože to nebereš, tak si myslím, že jsi se již dostal z pout a šel jsi se projít ven. Chtěla jsem ti jen říct, že jsem věřila v tvé schopnosti. Věřila jsem ti tak, že se teď cítím trochu provinile, protože jsem ti lhala. Pamatuješ, když jsem ti říkala, že nevím, jak je nastaven druhý časovač? Tak to jsem ti zrovna lhala. Co bych to byla za asistentku, kdybych neznala všechny detaily tvého úniku. V každém případě, protože tam již nejsi, tak nezáleží na tom, že časovač u druhého vaku se spustí za… 4 minuty. Jen doufám, že než jsi odešel, tak jsi vaky sundal, protože jinak by byla postel strašně mokrá. Zavolám ti ještě později. Miluji tě.“
Justin sebou začal okamžitě házet na posteli. Nebral ohled na sevření jeho krku a ostatní bolesti od všech pout. Jediné co ho zajímalo, bylo vytlačit ze sebe kolík. Nevzdal to ani, když uslyšel cvaknutí časovače a ucítil přítok další tekutiny do již tak nafouknutého břicha. Tlak a křeče způsobovaly své a on se trochu uklidnil, když v něm zmizela více jak polovina kapaliny z druhého vaku. Čas ubíhal v mučivých vlnách, jak tam stále ležel spoután se záchvaty křečí. Zlomen z krutého stahování v břichu, pocity plnosti a nevolnosti z projímadel, téměř ani neslyšel další zvonění telefonu.
„Ahoj, to jsem zase já. Předpokládám, že sis našel nějakou činnost na celý den, když stále nejsi doma. To je dobře. Jen jsem ti chtěla říct, že dnes po práci jdu s holkami na pár skleniček. Zastavím se u tebe doma pozdě večer, abych ti dala klíče od tvého nového vybavení. Ale nečekej na mě. Je pátek večer, tak můžu přijít docela dost pozdě. Tak se měj a dobrou noc.“
Justin křičel do roubíku, věděl, že pro něj přichystala tvrdou lekci. Ležel bezmocně s extrémní potřebou se konečně uvolnit, ale jediné od čem uvažoval bylo, jakou novou práci může dostat jako bývalý pouliční iluzionista.
Kontakt
Nebojte se nás kontaktovat. Budeme vděčni za jakoukoliv připomínku, poznámku nebo kritiku.
straightjacket@seznam.cz